Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

05. 11 | 5. listopad 1414 svolání koncilu v Kostnici

Právě 5. listopad 1414 se stal dnem, kdy byly, mimo jiné, položeny základy k tomu, aby byly reformovány základní principy katolické církve a došlo ke stanovení primárních pilířů křesťanské věrouky. Spolu s tím mělo být ukončeno papežské schizma a stanoven nový pořádek v katolické církvi.

Jan Hus před koncilem

Samotné schizma je situací, kdy jsou v úřadě dva či více papežů

Samotné schizma je situací, kdy jsou v úřadě dva či více papežů, jejichž pontifikát, jako římských biskupů je převážnou vlivnou částí katolických hodnostářů považováno za nelegální. Takový papež je pak nazýván vzdoropapežem ( antipapa ). Nejdelším papežským schizmatem je pak doba mezi léty 1378–1417, kdy od koncilu v Pise z roku 1409 zahájený 25. března, kterého se zúčastnilo 615 delegátů, stáli v čele západní církve papežové tři, tedy Řehoř XII., Benedikt XIII. a jako poslední zvolený Alexandr V., jehož zvolením se papežské schizma pouze výrazně prohloubilo. Když Alexandr V. brzy umírá, nastupuje na jeho místo Jan XXIII., Balthasar Cossa, zloděj, pirát a údajný vrah.

Znepokojený král Zikmund Lucemburský

Situace, ve které se církev nacházela, výrazně znepokojovala římského císaře Zikmunda Lucemburkého, syna Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Zikmund byl významným evropský politikem vrcholného středověku, který však byl zejména v českých zemích velmi neoblíben. Zikmund politickými tahy donutí vzdoropapeže Jana XXIII. ke svolání koncilu do Kostnice, který mimo jiné nařizuje, aby všichni tři papežové abdikovali a byl zvolen papež nový. Řehoř XII. abdikoval, Jan XXIII. však uprchl, byl dostižen císařským vojskem a uvrhnut do vězení.

Nejkorektněji ze všech se zachoval papež Řehoř XII.

Nejkorektněji ze všech se zachoval Řehoř XII., jenž až do své smrti trval na svém nároku, že je legitimním papežem. Dal však přečíst svým ochráncem Malatestou z Rimini ve 14. zasedání 4. července 1415 svoji rezignační listinu, když ze své strany novou svolávací bulou legitimoval koncil. Vstoupil zpět do kardinálského kolegia a zemřel dva roky později.

Obtížná jednání s papežem v Avignonu Benediktem XIII.

Obtížnější však bylo jednání s papežem v Avignonu Benediktem XIII. Ten se sice nezdráhal abdikovat, ovšem požadoval, aby usnesení koncilu v Pise bylo anulováno a kostnický koncil byl přeložen na jiné místo. Koncil mu vyhověl pouze v první podmínce, druhou ovšem splnit odmítl. Benedikt XIII. se následně prohlásil za jediného pravého papeže a uprchl na nedobytnou pevnost ve Španělsku. Následně se ho však vzdává zbytek šlechty a jeho zastánců. Následně s ním byl veden proces, který vedl k jeho sesazení.

Volba Jana XXIII. papežem způsobila v církvi ještě větší rozkol

Vzdoropapež Jan XXIII.Tehdejší zvolení Jana XXIII. papežem způsobilo ještě větší rozkol v katolické Evropě, k čemuž přispěla i údajná fáma, že nechal svého předchůdce otrávit. Jan XXIII. dále v boji o moc ve snaze financovat křížovou výpravu proti Neapolskému království, vyhlásil tzv. odpustky, tj. prominutí všech, i budoucích, hříchů těm, kdo finančně tuto válku podpoří. Baldassare Cossa byl uvězněn v Německu do roku 1418, později na nátlak mocného rodu Medicejských propuštěn a 22. prosince 1419 ve Florencii usmířen s katolickou církví umírá. Skutečnost, že přes 500 let žádný papež nepřijal jméno Jan, je pravděpodobně důsledkem kontroverzních činů kardinála Cossy.

Na koncilu v Kostnici byl v roce 1417 zvolen papežem Martin V.

Na koncilu v Kostnici však byl v roce 1417 zvolen papežem Otto Colonna, který přijal jméno Martin V. Ten schvaluje veškerá usnesení koncilu mimo myšlenky svrchované autority koncilu nad úřadem římského biskupa. V přecházející době, tedy do doby zahájení čtyři roky trvajícího koncilu v Kostnici se „koncilní teorie", že koncil a jeho usnesení stojí nad papežskou mocí odvozovala od Marsilia Padovského (+1342) a od jeho následovníka Viléma z Ockhamu (+1349). Koncilní teorie byla založena na jednoduché myšlence, že podobně, jako stát vzniká z vůle lidu a buduje se zdola nahoru, stejně tak tomu má být i v církevní hierarchii.

Církevní koncilní teorie

Tato církevní koncilní teorie se však nezakládala na historické zkušenosti, neboť základní myšlenkou je jednota papeže a církve, kterou reprezentuje sbor kardinálů, tedy koncil. Společně pak tvoří tělo, kdy každá jeho část, tedy trup, hlava i údy tvoří jednotu a mají navzájem svá práva a povinnosti. Znamená to, že papež, dopustí-li se chyby ve věrouce, sám od sebe se může jako člověk mýlit, sbor kardinálů však nikoliv. Společně s koncilem pak má slovo papeže větší váhu, než koncil a nebo papež samostatně. Kardinálové odhlasovali mimo jiné, že koncil sice nemůže zrušit papežskou naprostou moc, ale může ji omezit, vyžaduje-li to blaho církve. Spojení Krista s jeho církví je nerozvazatelné, nikoliv však spojení papežovo s ní.

style="display:block; text-align:center;"
data-ad-layout="in-article"
data-ad-format="fluid"
data-ad-client="ca-pub-6557227008945158"
data-ad-slot="8925341091">

Následně se koncil málem rozpadl, neboť kardinálové nebyli s to se dohodnout na správném postupu

Právě tyto byly základní myšlenky, které koncil 6. dubna pojal do proslulého dekretu „Haec sancta" v Kostnici shromážděný ekumenický koncil zastupuje veškerou církev; svoji moc má bezprostředně od Krista; každý, i papež, je mu povinen poslušností ve věcech víry, církevní jednoty a reformy v jakékoliv části. Následně se však koncil málem rozpadl, neboť kardinálové nebyli s to se dohodnout na správném postupu s ohledem na papežskou moc : Má být nejdříve zvolen nový papež a teprve poté mají být formulovány myšlenky reforem a nebo nejdříve mají být vydány dektrety o reformách a teprve poté zvolen papež ? Bratranec anglického krále, biskup z Winchesteru však prosadil kompromisní řešení : Papež bude zvolen ihned, předtím však budou zveřejněny zpracované základní reformní dekrety. Budoucímu papeži bude dalším koncilním dekretem uloženo pokračování v reformách., kdy tento dekret bude mít platnost nejvyšší.

Nejednotnost reformátorů měla vliv na minimum reforem

Poté došlo ke konkláve, kdy sbor kardinálů zvolil těsnou většinou Ottu Colonnu, který nastoupil do úřadu jako Martin V. Volba to byla dobrá, nový papež pečlivě naslouchal radám zkušených biskupů a aktivně zasahoval do pozitivního řešení zásadních problémů tehdejší církve. Bohužel se však žádná velká reforma nekonala a její myšlenka zůstala nenaplněna. Vinu na tom však neměl papež, ale především výrazná nejednotnost reformátorů a příliš široké spektrum požadavků : koncilu se tak pouze formálně povedlo omezit některá papežská práva a naopak uznání biskupských a opatských voleb papežem, omezení prodeje odpustků. Zformovaly se toky peněz do biskupských a papežských pokladen. Faktem zůstává, že mnoho požadavků ani nemohlo být projednáno, neboť se kardinálové nedokázali shodnout na tom, který z nich je pro církev důležitější a vedli o tom rozsáhlé disputace.

Kostnický koncil je známý i soudem nad Mistrem Janem Husem

Jan HusKostnický koncil je však známý i soudem nad českým vysokoškolským učitelem, rektorem pražské univerzity, kazatelem a reformátorem Mistrem Janem Husem ( 1370 – 6. července 1415 Kostnice ). Jan Hus ve svých spisech výrazně kritizoval morální úpadek církve a její orientaci na hmotné statky, kritizoval prodej odpustků. Jan Hus patřil mezi elitu své doby, byl mu propůjčen titul mistr svobodných umění a získal bakalářský titul i na bohoslovecké fakultě, stává se plnoprávným členem akademické obce. Souběžně s působením na pražské univerzitě se Jan Hus věnuje i dráze duchovního. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze a začal kázat v kostele sv. Michala na Starém Městě pražském, následně je povolán do Betlémské kaple, kdy poté působil i jako její správce.

Ve svých kázáních se Hus opíral o nutnost reforem

Ve svých kázáních se opíral o nutnost reforem, které byly inspirovány učením Johna Wicklefa ( 1320 ? - 1384 ). Na kostnickém koncilu v roce 1415 bylo zatraceno 45 vět z Viklefových spisů, jejich autor prohlášen za kacíře a koncil nařídil, aby Wicklefovy kosti byly vyňaty z posvěcené půdy a spáleny. Došlo k tomu na jaře roku 1428, kdy na výzvu nově zvoleníého papeže Martina V. byly jeho ostatky vykopány, spáleny a popel vhozen do řeky Swiftu. Jan Hus však byl dílem Wicklefovým značně ovlivněn : V té době rostla nespokojenost šlechticů se vzrůstem moci a majetku duchovenstva i s papežskou politikou. Přehnané finanční nároky papežské kurie, bohatství a privilegované postavení kléru budily proticírkevní nálady.

Na Jana Husa je uvržena klatba

Situace začíná houstnout, když se pražský arcibiskup snaží zabránit šíření Wicklefových myšlenek, obrátí se na papeže Alexandra V., který zakáže jeho spisy na veřejných i soukromých místech kázat, což se týká i Jana Husa. Na něj pak dodatečně arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka uvalí klatbu. Arcibiskup pak 16. července 1410 nařídil spálit Wicklefovy knihy. Třebaže se proti rozhodnutí o pálení Wicklefových knih Jan Hus odvolal, do Bologne k soudu kardinálů se však nedostavil. V roce 1411 na něj byla uvalena arcibiskupská klatba, následně ji na Husa uvrhnul i vzdoropapež Jan XXII.

Začíná sel vyostřovat spor o svobodné kázání

Souběžně s tím se začal vyostřovat spor o svobodné kázání, kdy Hus výrazně narušoval církevní autoritu tím, že tvrdil, že z Bible může kázat i laik bez církevních škol, kdy se odvolával přímo na slova Kristova. Jan Hus se v té době věnuje překladu Bible do českého jazyka, sepisuje své nejvýznamnější dílo De ecclesia, v němž zcela otevřeně v duchu Wicklefa kritizuje tehdejší církev.

Pro církev bylo důležité vyřešit schizma a věroučné otázky

Vzhledem k tomu, že církev musela řešit schizma, odluku od věrouky a výraznou nejednotnost v otázkách víry bylo nutné se vypořádat i s těmi, kteří podporovali Husovo a Wicklefovo učení. Na pozvání krále Zikmunda se Jan Hus v doprovodu zástupce univerzity Jana Kardinála z Rejštejna, a písaře poselstva Petra z Mladoňovic vydává do Kostnice na koncil kdy se domnívá, že o svém učení bude moci vést rozhovory se zástupci církve. Zikmund Husovi zajišťoval průchod Zikmundovým územím bez úhony, na koncil se ale nevztahoval. Následně nad ním byla zrušena klatba a pod záminkou disputací s kardinály byl jat do vazby v paláci, kde se nacházel i papež. Hus žádal veřejné slyšení, byl však umístěn do kobky dominikánského kláštera na Bodamském jezeře; následně mu byl trest zmírněn.

style="display:block; text-align:center;"
data-ad-layout="in-article"
data-ad-format="fluid"
data-ad-client="ca-pub-6557227008945158"
data-ad-slot="8925341091">

Situace se komplikuje, když koncil vyzve papeže Jana XXIII. k abdikaci

Jan Hus byl ve svých třech vystoupeních velmi obsáhlý a mnoha kardinálům již docházela trpělivost. Hus byl obviněn z osmi bludů, kdy mu bylo předloženo jeho 20 bludných článků. Hus však stále tvrdil, že velmi rád své učení odvolá, avšak musí být přesvědčen i tom, že se mýlil slovy Písma. Situace se ještě více komplikuje, když koncil vyzve papeže Jana XXIII. k abdikaci, ten prchá a téma Jana Husa nepatří mezi nejdůležitější. Poté, co se situace uklidní a Jan XXIII. Je sesazen proces pokračuje. Jan Hus si připravil obsáhlé vystoupení „Řeč o smíru“, však nebyl vyslyšen. Byl obviněn z šíření Wicklefových bludů, ze vzpírání se autoritě církve a koncilu a vyzván aby své učení odvolal. Jan Hus tak neučinil a byl odsouzen k vydání světské moci a k upálení na hranici. Bylo provedeno zbavení kněžského úřadu, zbavení všech duchovenských práv, narušení tonzury, nasazení kacířské čepice. Jan Hus po cestě na hranici přesvědčoval lid, že nekázal bludy ani ďábla. Poté, co byl přivázán ke kůliu na hranici, byla mu nabídnuta milost proti odvolání. Jan Hus však byl přesvědčen o pravdivosti svého učení a neodvolal. Hranice byla zapálena . července 1415 a Jan Hus umírá v plamenech, které jako by symbolizovaly to, s čím se bude muset Evropa po několik dalších desetiletí potýkat.

Smrt Jana Husa se proměnila v ostrou reakci českých zemí

Smrt Jana Husa se proměnila v ostrou reakci českých zemí, neboť převládlo mínění, že byl odsouzen především pro svou kazatelskou činnost a začínalo být jasné, že od učení církve se neodchýlil. Již 2. září 1415 byla koncilu v Kostnici odeslána protestní listina, opatřena 452 pečetěmi českých a moravských šlechticů. O týden později vydala i pražská univerzita osvědčení o bezúhonnosti a pravověrnosti osoby Jana Husa.

Na podporu Jana Husa vystoupil i Jeroným Pražský

Na podporu Jana Husa vystoupil i jeden z nejvzdělanějších mužů své doby, Mistr Jeroným Pražský, který se do Kostnice dostavil již v roce 1415. Hus jej nabádal k odchodu a Mistr Jeroným Pražský káže v bavorsku proti koncilu. Je zajat, uvězněn a donucen své učení odvolat. Nebyl však propuštěn a tak své odvolání vzal zpět a následně byl upálen v roce 1416 podobně, jako jeho předchůdce.

Mezi nejvýznamnější díla Jana Husa patří :

  • De Ecclesia ( o církvi, zamyšlení )
  • Dcerka ( spis o náboženské výchově dívek )
  • Výklad Viery, Desatera a Páteře ( Hus vykládá víru, Otčenáš a deset přikázání )
  • Knížky o svatokupectví ( kritika církve jeho doby )