Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

11.10 | Bitva u Tours - bitva u Poitiers

Jedním z momentů, které byly pro vývoj evropské civilizace klíčové, byla bitva u Tours v roce 732. Bitva u Tours, rovněž známá pod názvem bitva u Poitiers, představuje jednu z nejvýznamnějších bitev v historii křesťanské civilizace. Bitva u Tours se odehrála mezi 10. a 20. říjnem roku 732 v prostoru mezi Tours a Poitiers v severní části centrální Francie mezi křesťanskými Franky vedenými majordomem Karlem Martelem a muslimskou invazní armádou vedenou emírem Abdul ar-Rahmánem, guvernérem Andalusie.

Bitva u Tours - Bitva u Poitiers

Karel Martel si velmi dobře uvědomoval nebezpečí, které pramenilo z neustále se rozpínajících muslimů.

Karel Martel si po bitvě u Toulouse velmi dobře uvědomoval nebezpečí, které pramenilo z neustále se rozpínajících muslimů současně měl obavy z toho, co by mohlo nastat po jeho porážce. Uvědomoval si, že musí být velmi dobře připraven, neboť v případě neúspěchu by totiž neexistovala síla, která by ochránila křesťanský svět před muslimskou invazí : muslimové plenili Akvitánii a samotné Bordeaux postihlo vraždění křesťanů v masovém měřítku.


V roce 732 byla Francká říše jedním z nejsilnějších státních útvarů v Západní Evropě.

V roce 732 byla Francká říše jedním z nejsilnějších státních útvarů v Západní Evropě. V průběhu její existence však byla vnitřně oslabována spory mezi příslušníky vládnoucí Merovejské dynastie, z čehož těžil majordomus Karel Martel (Kladivo), který smoc postupně soustřeďoval do svých rukou. Opíral se o těžkou pěchotu, jejíž výzbroj a vojenská taktika vycházela z tradice římských legií, kdy výzbroj byla doplněna o vrhací sekeru francisca, kterou začínali boj. Tvarování bylo zárukou jednak výborných letových vlastností a jednak vysoké účinnosti, sekera franciska probíjela nepřátelské štíty i přilby. Armáda Karla Martela sloužila jednak k řešení vnitropolitických konfliktů a jednak k bojům s muslimy, kteří ohrožovaly Franskou říši na severu a na východě.

Francká armáda před nástupem KArla Martela k moci

Před nástupem Karla Martela k moci armádu Franků tvořili svobodní muži, kteří se válečných výprav účastnili jak z oddanosti, tak samozřejmě i s vidinou tučné válečné kořisti. Většina z nich v průběhu roku pracovala v zemědělství, a tak zemědělský kalendář jasně vymezoval, kdy je možné uskutečnit válečné výpravy. Třebaže Frankové byli považováni za dobré válečníky, rozhodně nelze říci, že by byli speciálně cvičeni. Karel Martel se tedy po nástupu k moci ihned chopil jednoho z nejdůležitějších úkolů, a to vybudování profesionálního vojska, které bude dokonale vycvičené.



Armáda Karla Martela byla kompletně tvořena těžkou pěchotou

Armáda Karla Martela byla kompletně tvořena těžkou pěchotou. Francký voják měl kroužkovou košili, která byla dobrou ochranou proti sekům mečem a samozřejmě železnou přilbu. Pod kroužkovou košilí se nacházela plstěná, pryskyřicí napuštěná vesta, která poskytovala ochranu před šípy, které mohly proniknou kroužkovou košilí. Ze zbraní frankové používali těžký pěchotní štít a osobní zbraní bylo kopí a meč. Francký meč sax byl většinou středně dlouhý, vážil až 25 kg a byl jednostranně broušený. U Tours čekalo takto vyzbrojených franckých vojáků přibližně 11 000.


Armáda arabských útočníků

Abdul ar-Rahmán disponoval na svou dobu nepředstavitelně velkou armádou, která čítala přibližně 30 000 vojáků. Hlavní jádro tvořila těžká a lehká jízda a lehká pěchota vybavena pouze lehkými meči a kopím. boj začínala lehká jízda, která zasypala nepřítele šípy a rychle se stáhla. Když toto předkolo bitvy způsobilo nepříteli dostatečně vysoké ztráty a současně podlomilo jeho morálku, zaútočila pěchota. Její úkol nebyl rozhodnout boj, ale navázat na sebe nepřítele, donutit ho otevřít formace a odhalit slabá místa. Na ta pak zaútočila těžká jízda vyzbrojená kopím a mečem. Profesionální vojáci však tvořili menšinu, zbytek byla obvyklá směs nomádských kmenových válečníků ze severní Afriky, Arábie a dalších zemí podrobených islámu.


Karel Martel si uvědomoval početní převahu nepřítele

Karel si uvědomoval početní převahu nepřítele a jako místo bitvy si vybral mírný svah, který měl za zády se stromy, o které se mohla jeho pěchota krýt, v týlu se nacházela řeka, která, ač případně komplikovala ústup, donutila k boji i ty vojáky, kteří by snad neměli dostatek odvahy : mohli buď zvítězit a nebo padnout. Do posledních okamžiků Karel Martel očekával posily; těch se však nedostávalo.


Začátek bitvy u Tours

Přibližně po týdnu, kdy obě armády tábořily naproti sobě, rozhodl se Abdul ar-Rahmán k útoku a použil osvědčenou taktiku : na nepřítele začala najíždět lehká muslimská jízda, která měla za úkol šípy a kopími podlomit morálku a prolomit postavení nepřítele. Karel Martel, pravděpodobně jako poslední velitel všech dob, přikázal použití staré římské obranné formace „scudo“ - želva - a frančtí vojáci odolávali neutuchajícím nájezdům. Frankové útokům odolávali beze ztrát a jejich lučištníci působili muslimské jízdě nejprve malé a později stále závažnější ztráty, kdy bojovým pokřikem rovněž úspěšně plašili koně nepřátel. Všechny arabské jízdní útoky s lučištníky byly zcela neúspěšné.

Průběh bitvy u Tours


Přibližně po poledni zaútočila arabská pěchota, neboť Abdul ar Rahman se domníval, že donutí Franky rozevřít formace a odhalit boky, čímž by vytvořil slabá místa, na která by mohla zaútočit těžká jízda, tedy hlavní úder. Ten by nepřítele přinutil k ústupu, na němž by byl zničen. Muslimští pěšáci ve velkých počtech zaútočili na postavení Franků, rychle se však ukázalo, že jejch poměrně lehká zbroj i výzbroj je neadekvátní ve srovnání s franckou těžkou pěchotou a tak se útok muslimů změnil v jejich vlastní totální masakr.


Závěr bitvy u Tours

K večeru se Abdul ar Rahman rozhodl k útoku těžkou jízdou, která měla za každou cenu rozbít francké pozice a otevřít bojovou linii. Frankové však stáli pevní jako skála za hradbou štítů a kopí, kdy systematicky kopím a následně těžkým mečem likvidovali jeden útok muslimské jízdy za druhým. Výsledky těchto útoků byly pro Araby doslova fatální : na jízdu padaly sprchy šípů s dlouhými naostřenými bodci, kdy část lučištíků byla ukryta i uvnitř bojových formací ze štítů. Lučištníci tak, kryti, mohli velmi přesně mířit na protivníka, který se pak doslova stal již mrtvým terčem středověkých ostřelovačů. Ztráty kronikáři popisují tak, že se celé bitevní pole před linií Franků pokrylo v některých místech i dvěma vrstvami těl arabských útočníků.


Protiútok napadených franků

Následně podnikl Karel Martel velmi disciplinovaný protiútok na pozice útočníka. Podle kronikárů ve chvíli útoku svým mužům křikl do útoku "Před vámi ráj a za vámi peklo !". Proti němu se se svojí elitní gardou a těžkou jízdou postavil sám Abdul ar Rahman. Disciplína, výzbroj a taktika stály za úspěchem franků, kdy těžká pěchota se štíty, sekerami a těžkými dlouhými meči snadno likvidovala arabské nájezdy. Část Ar Rahmanových vojáků se pokusila o ústup, či spíše útěk, kterému se snažil jejich velitel zabránit. Padl v poslední fázi bitvy i s celou elitní gardou, která čítala přibližně 1000 mužů.

Den po bitvě u Tours


Následující den se frankové opět semkli do těsných šiků, avšak očekávaný útok nepřicházel; nikdo nevěděl, že Abdul ar Rahman padl. Teprve zvědové vyslaní k táboru útočníků zjistili, že arabové prchli a odhalili rovněž okázalé vítěství Martelovy armády : padlo na 20 000 útočících arabů.


Výsledky bitvy u Tours

Karel Martel se poučil z nasazení těžké jízdy nepřítelem a podniká reorganizaci vojska, kdy obrněné pěšáky posadil na chráněné koně čímž položil základy nejobávanější a nejslavnější zbraně, rytířské těžké jízdě. Využívá následně vybojovanou převahu a podná vojenskou výpravu, během které v letech 734-37 Araby poráží v několika vítězných střetech a vytěsnil je až za Pyreneje.


Konec muslimské invaze v Evropě v 8 a 9. století

Pro expanzi islámu byla tato rána velmi krutá a konečné důsledky byly ve své době pro křesťanskou Evropu velmi příhodné : Muslimská invaze byla zastavena a potlačena, o 18 let později byla v arabském světě nahrazena dynastie Ummájovců jejím vyvražděním a nahrazena dynastií Abbásovců. Evropa si mohla klidně vydechnout.


Změny, které bitva přinesla

Bitva změnila poměr sil mezi islámem a křesťanskou Evropou, kdy počáteční nápor islámu v Západní Evropě byl definitivně zlomen a křesťanství a křesťanské hodnoty zůstaly zachovány. Do té doby Ar Rahman brázdil se svou armádou Evropu, raboval města, zabavoval majetek, jeho vojáci si přisvojovali ženy a bezostyšně vraždili civilní obyvatelstvo včetně dětí.


Jak by to dopadlo, kdyby Karel Martel prohrál

Kdyby Abdul ar Rahman u Tours zvítězil, měl by otevřenou cestu k ovládnutí celé Evropy. Jednalo by se o nepochybný konec křesťanského světa a kolo evropských dějin by se otočilo jiným směrem. Je pravděpodobné, že bychom dnes neseděli u počítačů a ženy by neuměly číst.


Karel Martel a jeho odkaz

Karel získal po bitvě hrdé příjmení „Martel“, tedy „kladivo“ podle toho, jak drtil svoje nepřátele. S muslimy svedl ještě několik bitev, ale žádná nebyla považována za tak významnou, jako právě bitva u Tours, neboť vešla do dějin jako konec arabské invaze do Evropy v osmém a následně devátém století. Karel Martel zemřel roku 741 a je pohřbený v bazilice Saint Denis v Paříži; v jeho odkazu pokračoval jeho vnuk Karel. Karel I. Veliký, syn Pipina III., krátkého, který se narodil pouhých 6 let po jeho smrti.


Vnuk Karla Martela se stal prvním středověkým římským císařem

Karel I. Veliký byl francký král a první středověký římský císař, který proslul nejen jako válečník a dobyvatel, ale také jako významný vládce, vzdělanec a zákonodárce. V Cáchách například založil dvorskou školu, provedl reformu státní správy, kdy byla mimo jiných reforem zavedena povinnost umět číst a psát.

[ Zdroj 1 ]

[ Zdroj 2 ]

[ Zdroj 3 ]