Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

26.12. | Svatý Štěpán - Druhý svátek vánoční

26. prosince : Druhý svátek vánoční - Svatý Štěpán

Svatý Štěpán ( asi 1. n.l. - asi 38 n.l. ) je církví považován za jednoho z nejvýznamnějších světců, dá se říci, že v jistých úhlech pohledu i jako světec nejvýznamnější. Štěpán byl řecky mluvícím židem ze zámoří, který se obrátil na křesťanskou víru a stal se jedním z prvních sedmi jáhnů první křesťanské komunity v Jeruzalémě. 

Sv. Štěpán byl jako první kazatel Kristova učení 26. prosince poloveřejně ukamenován a stal se tak prvním mučedníkem pro křesťanské učení. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž již 3. srpna, avšak v prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. 

Svatý Štěpán byl mužem, který zemřel za službu Kristu a potřebným

Obraz sv. Štěpána v katedrále maďarského města HajdúdorogSvatý Štěpán byl mužem, který zemřel za službu Kristu a potřebným, jako diakonát měl na starosti i charitu. Svatý Štěpán studoval u učence Gamaliela a je zajímavé, že u Gamaliela studoval Šavel z Tarsu ( Paulus ), tedy česky Pavel. Pavel právě v té době symbolizoval směr, jehož základem bylo přilnutí křesťanství k židovství, Štěpán pak radikálně razil samostatnou cestu Kristova následování jako myšlenkové ideje. Až do konfliktu se svatým Štěpánem se jeruzalémské církevní společenství stále považovalo za součást židovství. Štěpán byl Šavlův spolužák, sám však Štěpánovu popravu schvaloval a pravděpodobně na ní byl i přítomen. Zlom nastal až vystoupením Štěpána, které vyvolalo mezi židy a křesťany bolestné, avšak z dnešního hlediska zásadní a nezbytné rozštěpení. V tom je třeba spatřovat význam Štěpánova díla pro katolickou církev, neboť právě jeho vystoupením se vydělily významné myšlenkové proudy, které byly základem pro faktický vznik křesťanství jako samostatného náboženského směru.

Ze života sv. Štěpána není příliš mnoho známo

V současnosti není o životě Sv. Štěpána, prvního křesťanského mučedníka příliš mnoho známo; vpravdě jediným pramenem, ze kterého lze čerpat informace jsou v Bibli popsané „Skutky apoštolů“, které se však soustředí hlavně na vrchol života Sv. Štěpána jako kazatele, diakona a mučedníka; na jeho práci v šíření základní křesťanské myšlenky. Tato část Nového Zákona, tedy „Skutky apoštolů“ obsahuje výrazné historické odchylky a poměrně vysoký počet „osobních apoštolských vyjádření“, jejichž autenticita je značně pochybná. Z tohoto důvodu odborníci předpokládají, že tyto pravděpodobně napsal sám autor a jsou spíše literárním zpracováním historických událostí a nikoliv jejich reálným popisem. Postava Sv. Štěpána je tedy reálná, jeho výpověď před židovským soudem ( židovskou radou ) a následné ukamenování rovněž, ovšem autenticita Štěpánových výroků je pochybná - jedná se spíše o autorovo literární ztvárnění Štěpánovy lásky ke Kristu. Svatý Štěpán je patronem kameníků, zedníků ( pro své ukamenování ) dále pak patronem Říma ( kde je údajně pohřben ) rovněž pak krejčích, tkalců, pracujících s koňmi, tesařů, zedníků lidé se k němu modlí proti bolestem hlavy či prosí za dobrou smrt ( neboť sám zemřel smrtí útrpnou ).

Jméno Štěpán v historii a současnosti

Křestní jméno Štěpán je řeckého původu, kdy významově odpovídá „Stephanos“ našemu českému „věnec“. V této souvislosti je třeba připomenout, že se věnec používá pro symbolický, magický nebo dekorativní význam, obecně symbolizuje vítězství, vyvolení, korunovaci.  Přeneseně se vykládá jako „ověnčený", „oslavený" nebo „korunovaný"; antické koruny řeckých a římských panovníků mívaly často tvar vavřínového věnce, jenž symbolizoval triumfální vítězství. V přeneseném smyslu tak Sv. Štěpán ( Stephanos ) jako „korunovaný“, „vyvolen k vítězství“ byl vlastně již svým jménem jaksi ke svému osudu předurčen. Paralelu s Kristem, jehož další jméno bylo podle Starého Zákona „Immanuel“ (Iz 7:13–16). V České republice nosí jméno Štěpán více než 140.000 chlapců a mužů a dá se říci, že pomalu ale jistě stoupá na žebříčku popularity. 

Tradice na druhý svátek vánoční; na Štěpána

V českých zemí je svátek sv. Štěpána spojen s tradiční vánoční koledou. „Na Štěpána“ odcházeli na jakousi „svolenou“ ze služby čeledíni a děvečky, jejich doba volna se často prodlužovala až do Nového roku. Na odchodnou sloužící dostával zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený ořechy, rozmarýnem, případně pentlemi. „Na Štěpána“ chodily koledovat děti, někdy služebné, podobně jako o Štědrém dni nebo o svátku Tří králů. Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna či alespoň kuře.

Na obrázku k článku je jedna z nejhezčích ikon Sv. Štěpána v katedrále maďarského města Hajdúdorog. Místo, na kterém se dnešní město nachází bylo osídleno za paleolitu, první písemné zmínky o městě pocházejí z roku 1301.

 Lidové pranostiky praví : 

Na svatého Štěpána, každý se má za pána.“

"Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří."

"Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí."

Koleda na Svatého Štěpána :

Koleda, koleda, Štěpáne!

Co to neseš ve džbáně ?

Nesu, nesu koledu,

upad´ jsem s ní na ledu.

Psi se na mě sběhli,

koledu mi snědli.

Co mám tedy dělati ?

Musím jinou žebrati.

Koledu mi dejte,

jen se mi nesmějte!

Koledu mi dali

přece se mi smáli.


Já jsem malý koledníček,

přišel jse k Vám pro troníček,

troníček mi dejte,

jen se mi nesmějte.

Budete-li se smáti,

musíte krejcar dáti.

Však já s vozem nejedu,

co mi dáte, vezmu.

Dáte-li kus medu,

lépe já pojedu.

Pán Bůh Vám to nadělí,

na zahradě na poli,

v chlévě i telátka,

v maštali hříbátka,

pod lavicí housátka