Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

28.10. | Vznik samostatného československého státu

28. říjen 1918 - Vznik samostatného československého státu

Vznik Československa, tedy samostatného státu Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků datujeme právě na 28. říjen, kdy v roce 1918 došlo k rozpadu Rakousko-Uherské monarchie, tedy Rakouska-Uherska, jako výsledku první světové války.

První světová válka

Arcivévoda František Ferdinand d´EstePrvní světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala rovněž na všech světových oceánech. 28. června 1914, Gavrilo Princip v Sarajevu spáchal atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou. Rakousko-Uhersko následně zaslalo Srbsku ultimátum, které bylo formulováno tak, aby bylo protistranou odmítnuto, což mělo mít za následek konflikt mezi oběma zeměmi. Srbsko však na 9 z 10 bodů přistoupilo, a to na radu Ruska, se kterým udržovalo velmi dobré vztahy, kdy ani Rusko si nepřálo vyvolání válečného konfliktu. Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a ihned následujícího dne začalo rakousko-uherské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Válka pak propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody a Ústředními mocnostmi, kdy Mocnostmi Dohody při vypuknutí války byly Spojené království, Francie a carské Rusko. K Dohodě se připojily další státy, v roce 1915 Itálie a v roce 1917 USA. Ústředními mocnostmi byly v roce 1914 Německo a Rakousko-Uhersko. K Ústředním mocnostem se také přidala Osmanská říše a v roce 1915 Bulharsko. Přestože byla první světová válka vyvolána řetězcem událostí následujících atentát v Sarajevu, příčiny vedoucí k válce byly podstatně hlubší, kdy zahrnují zejména otázky politické, kulturní a ekonomické povahy.

Porážka Rakouska-Uherska

Císař Karel I.Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce, kterou se v chaotické situaci dostali k moci bolševici. Nová vláda se jedním ze svých prvních dekretů – Dekretem o míru – obrátila na všechny bojující strany s výzvou uzavřít demokratický mír bez anexí a placení válečných náhrad. Ustřední mocnosti kapitulaci Ruska přijaly a 22. 11. 1917 byla zahájena jednání o mírové smlouvě. Bolševická vláda nakonec podepsala 3. března 1918 v Brestu brestlitevský mír. Tím bylo i Rumunsko donuceno podepsat mír a východní fronta přestala existovat. Všechna pozornost se soustředila na frontu západní. 8. ledna 1918 vydal americký prezident Woodrow Wilson 14 bodů, které reprezentovaly návrh na program poválečného uspořádání světa. Jarní německá ofenzíva v roce 1918 na západní frontě neměla úspěch a od bitvy u Arden Němci pochopili, že válku prohráli. 15. září požádalo o mír Rakousko-Uhersko, avšak spojenci jej odmítli, následovalo 30. září Bulharsko, o měsíc později Osmanská říše. 9. listopadu abdikoval Německý císař Vilém II., a sociální demokraté vyhlásili v Berlíně republiku. 11. listopadu rakouský císař Karel I. podepsal pod silným nátlakem prohlášení že se vzdává všech zásahů do státních záležitostí a téhož dne císař opustil i Schönbrunnský zámek ve Vídni, čímž Rakousko-Uhersko zaniklo definitivně.

Vznik samostatného Československého státu a období První republiky

Thomas Woodrow WilsonJiž v roce 1917 Rusové podávají v rámci Dekretu o míru, návrh, aby právo na sebeurčení národů bylo rozhodnuto lidovým hlasováním. Na toto ministr hrabě Czernin odpověděl, že státní příslušnost národů, které nemají státní samostatnost musí být řešena v rámci ústavy států, ve kterých žijí. Čeští poslanci na toto prohlášení reagovali 6. ledna 1918 Tříkrálovou deklarací, ve které byla propagována myšlenka svrchovanosti a právo na obhájení svých práv na mírovém kongresu. 8 ledna 1918 vyhlašuje americký president Wilson 14 bodů, ve kterých představil poválečné uspořádání světa po válce, avšak národům rozhodně ještě nezajišťovala plnou autonomii. 16. října 1918 byla zveřejněna poslední rakouská nabídka adresovaná prezidentu Wilsonovi a byla předána Rakouskem švédské diplomacii již 7. října, kdy Karel I. se ještě na poslední chvíli snažil zachránit monarchii. Jeho nabídka byla rezolutně odmítnuta. Zajímavé je, že nabídka zahrnovala autonomii pro Čechy, nikoliv však pro Slováky.

Národní výbor československý a prozatimní vláda

T. G. Masaryk17. října bylo T. G. Masarykem zasláno prezidentu Wilsonovi "Prohlášení nezávislosti československého národa", který je známé rovněž jako Washingtonská deklarace. Masaryk o plánech Karla I. Habsburského na federalizaci věděl a proto text prohlášení připravil se svými spolupracovníky velmi pečlivě.

18. října Wilson odepsal Masarykovi, že deklaraci četl a že již dává odpověď Rakousku. Washingtonská deklarace Čechoslováků byla ještě téhož dne vyhlášena v Paříži. T.G. Masaryk dosáhl v průběhu roku 1918 příslibu uznání nezávislosti Československa od hlavních západních mocností a v Paříži byla ustanovena prozatímní československá vláda. Mezitím se politické strany na domácím českém území dohodly na vytvoření Národního výboru československého, který měl připravovat převzetí moci.

20. října je americkým velvyslanectvím v Paříži Benešovi sdělena odpověď prezidenta Wilsona rakousko-uherské vládě, tedy, že mír bude stervalý jen za podmínky uznání samostatnosti Čechoslováků a Jihoslovanů.

22. října se schází císař Karel I. s místopředsedou Národního výboru Československého Václavem Klofáčem a žádá jej, aby se události obešly bez krveprolití a rovněž velení pražské vojenské posádky souhlasilo, že nebude klást událostem žádný odpor a úloha vojska se omezí pouze na udržení pořádku.

25. října jednali Maďaři s Milanem Hodžou a dalšími slovenskými politiky, kdy slovenští představitelé nabídli vytvoření zvláštního slovenského ministerstva.

28. října vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem ...". Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci. Předsedou Národního výboru byl Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla, jednatelem František Soukup. Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava promluvil kněz Isidor Zahradník a vyhlásil samostatný Československý stát.

V průběhu 28. - 30. října 1918 se sice německá, resp. Rakousko-uherská armáda snažila vyvolat konflikt různými provokacemi, avšak zejména rumunští, maďarští, slovenští a polští vojáci odmítli bojovat a tak velení Rakouska-Uherské armády podepsalo kapitulaci.

30 října 2018 se v Turčianském Svätém Martinu sešli čelní političtí vůdci Slovenska a přijali Martinskou deklaraci, na jejímž základě se Slovensko připojilo k českým zemím. Byla ustanovena dvacetičlenná Slovenská národní rada jako výkonný orgán v čele s předsedou Matúšem Dulou.

4. listopadu 1918 byla ustanovena zatímní slovenská vláda ve Skalici.

5. listopadu 1918 se konala první schůze Národního shromáždění, na níž byl československý stát prohlášen republikou a Tomáš Garrigue Masaryk byl zvolen prezidentem. Byla ustavena vláda v čele s Karlem Kramářem a Národní shromáždění vydalo zákon o zrušení šlechtických titulů a řádů a zákon o osmihodinové pracovní době.

9. listopadu 1918 Americká národní rada uherských Rusínů v Scrantonu souhlasila s plánem připojit Podkarpatskou Rus.

14. listopadu 1918 bylo z Národního výboru vytvořeno Revoluční národní shromáždění, které předalo výkonnou moc první československé vládě Karla Kramáře, kterou jmenovali tentýž den. Kramářova vláda převzala moc od Masarykovy Prozatímní československé vlády, kterou 14. října uznaly v Paříži západní mocnosti. Již v průběhu roku 1918 byl budoucí Československý stát mezinárodně přijat. Československo se tak dostalo do zcela výjimečné pozice, jelikož se stalo jediným nástupnickým státem Rakouska-Uherska, jehož budoucí existenci spojenci uznali ještě před konáním Pařížské mírové konference v roce 1919.

20. prosince 1918 preziden T.G. Masaryk poprvé veřejně vystoupí na Velkém náměstí v Českých Budějovicích a 22. prosince představuje své první Poselství lidu československému.

25. února 1919 byl vydán zákon o okolkování bankovek Rakousko-Uherské banky a bylo zahájeno vytváření vlastní československé měny.

4. května 1919 zahynul při letecké nehodě Milan Rastislav Štefánik.

8. května 1919 se v Užhorodě uskutečnila porada rusínských národních rad, která potvrdila výsledek plebiscitu o připojení Podkarpatské Rusi k Československu.

Ohledně hranic v ré době nově vzniklého československého státu byl názor spojenců a především pak Francie jednoznačný, kdy vycházel z názoru zachování státu v historických hranicích tzv. zemí Svatováclavské koruny, Čech, Moravy a Slezska, k nimž bylo připojeno Slovensko a Podkarpatská Rus.

29. února 1920 schválilo Národní shromáždění ústavu, která formálně prohlásila Československo za demokratickou republiku, v jejímž čele stojí prezident. Zákonodárnou moc vykonávalo Národní shromáždění, skládající se z poslanecké sněmovny a ze senátu. Toto období od roku 1918 nazýváme jako „První republika“, která byla založena na základní ideji československého národa.

Období druhé republiky a mnichovská krize

Adolf HitlerV roce 1933 se v Německu dostává k moci Adolf Hitler a začal zvyšovat své územní požadavky na okolní země. Od roku 1937 se situace postupně zhoršovala. Sudetoněmecká strana, která se po nástupu Hitlera k moci vytvořila, požadovala svého zástupce Konrada Henleina ve vládě, což bylo pro československou vládu nepřijatelné. Na začátku roku 1938, již po anšlusu Rakouska své nároky ještě zvýšila. Celý spor vyvrcholil na konci září 1938, kdy se v Mnichově sešli zástupci čtyř evropských velmocí, Velké Británie, Francie, Itálie a Německa, aby zde vyřešili otázku Sudet. Dne 30. září československá vláda mnichovskou dohodu přijala. Duhá republika existovala jen krátce. Za druhé republiky byla po vyhlášení autonomní slovenské vlády v Bratislavě, která byla Dr. Emilem Háchou, prezidentem republiky sesazena a 10. března 1939 bylo vyhlášeno na Slovensku stanné právo. 15. března 1939 obsazeno německými vojsky. O den později byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Československo a období druhé světové války

Reinhard HeydrichDo boje proti německým okupantům se zapojily široké vrstvy obyvatelstva různého politického smýšlení bez ohledu na náboženskou či rasovou příslušnost. Významnými organizacemi domácího odboje byly organizeace Ústřední vedení odboje domácího a Obrana národa, kterou téměř zcela zlikvidoval Zastupující říský protektor Reinhrard Heydrich. Heydrich, jeden z nejvýše postavených nacistů 4. června zemřel v pražské nemocnici na Bulovce po úspěšném atentátu, který spáchali českoslovenští výsadkáří Jan Kubiš a Jozef Gabčík. O tom, jaký měl atentát význam pro český národ se dodnes vedou vášnivé spory, neboť po jeho smrti nacisté rozpoutali po celém úzeí protektorátu teror, kdy došlo k vypálení obcí Ležáky a Lidice, povraždění všech jejich obyvatel a samozřejmě nastalo hromadné zatýkání a popravy. Značnou úlohu v boji proti nacismu sehrál partyzánský odboj. 1. května 1945 propuklo v Přerově povstání, které se již následující den přeneslo i do dalších českých a moravských měst a přerostlo v květnové povstání českého lidu. 5. května 1945 propuklo povstání v hlavním městě Praze. 9. května 1945 byla Praha osvobozena Rudou armádou, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Poválečné období v Československu.

Klement GottwaldPo skončení II. sv. Války byla ustanovena nová vláda v Košicích 4. dubna 1945 a v květnu se přesunula do Prahy. V květnu 1946 se konaly první poválečné parlamentní volby, které vyhrála v českých zemích se ziskem 40 % hlasů Komunistická strana Československa. Výsledek voleb se odrazil ve složení vlády. Komunisté si podrželi nejen vlivná místa na ministerstvech vnitra, informací a zemědělství, ale získali i křeslo předsedy vlády, do něhož usedl předseda strany Klement Gottwald. Ministrem obrany se stal generál Ludvík Svoboda. Komunisté požadovali zestátnění veškerého majetku a vedoucí úlohu strany v politickém směřování republiky. Na protest proti tomu podala většina ministrů demisi a prezident dr. Edvard Beneš demisi ministrů po komunistickém nátlaku 25. února 1948 přijal. V rozporu s ústavou jmenoval sestavením vlády Klementa Gottwalda. 9. května 1948 je Československo prohlášeno lidově demokratickou republikou, na což dr. Edvard Beneš reagoval abdikací. Ve funkci jej nahradil Klement Gottwald.

K velkým změnám došlo také v hospodářství, které bylo budováno centrálně podle sovětského vzoru. Důraz byl kladen na těžký průmysl, začíná systematická industrializace Slovenska. V roce 1949 byla vyhlášena 1. pětiletka demonstrovaná rozvojem těžkého průmyslu na úkor spotřebního. Následně byl vydán zákon o JZD a začala násilná kolektivizace.

V roce 1953 umírá sovětský vůdce Josef Stalin a nové vedení v Sovětského svazu odsoudilo kult osobnosti. Ve stejném roce zemřel i Klement Gottwald, který se nachladil na Stalinově pohřbu a novým prezidentem byl zvolen Antonín Zápotocký.

Období socialismu a Československo

Gustáv HusákPo Stalinově úmrtí následovalo krátké období uvolnění společenských i politických vztahů, což však ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy ve středu 21. srpna 1968 do republiky a ukončení „socialismu s lidskou tváří“, kdy toto období nazýváme „pražské jaro“. Období, které následovalo nazýváme „normalizace“, kdy byly ustanoveny tzv. Prověrkové komise, které zkoumaly postoje členů KSČ během „pražského jara“. Mnoho členů KSČ i ostatních stran bylo vyloučeno, mnoho představitelů opozice, církevních honostářů i prostých členů bylo posláno do pracovních táborů či dlouhodobě uvězněno. KSČ získala vedoucí úlohu ve státě, pokračovaly procesy s odpůrci, jejichž činnost vyvrcholila mimo jiné v roce 1977 podpisem tzv. Charty 77. Prezidentem republiky, jejíž název byl změněn na Československá socialistická republika, byl od roku 1975 ro roku 1989 Judr. Gustáv Husák. V Československu docházelo k probouzení se občanské společnosti, což vyvrcholilo v letech 1987 až 1989 v řadě protirežimních vystoupení, jejichž výsledkem byla Sametová revoluce v listopadu 1989.

Zánik československa a vznik České republiky jako samostatného státu.

Václav HavelV druhé polovině osmdesátých let 20. století se v listopadu 1989 i socialistické Československo otevřelo okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství. Prvním prezidentem po pádu komunismu byl s podporou slovenských představitelů komunistickým parlamentem zvolen Václav Havel, třebaže politické subjekty spíše očekávaly kandidaturu Alexandra Dubčeka, jako představitele Pražského jara v roce 1968. Dubček se však stal předsedou Federálního shromáždění. Již roku 1990 Československo navštívili papež Jan Pavel II. i prezident Spojených států amerických George Bush. Československo zaniklo 1. ledna 1993 rozdělením na dva nezávislé státy, Českou republiku a Slovenskou republiku. V roce 2018 Česká republika oslaví 100 let od vzniku samostatného státu.