Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Adventní čas a adventní kalendář

Adventní čas a adventní kalendář

Podobně jako Velikonocům předchází v křesťanském kalendáři období půstu, rovněž tak Vánocům předchází období adventu, kdy slovo „advent“ pak v latině znamená „příchod".

Lidé se již soustředí na vánoční svátky, na Krista a tak v podvědomí křesťanů přinesli svými myšlenkami zvláštní postavení také adventu. První stopy adventu, vánoční přípravné doby, se nenacházejí ve starém Římě, kde bychom se je možná snažili nalézt, ale překvapivě ve Španělsku, především v Galicii. Zde se Svátek Kristova narození se slavil na Slavnost Zjevení Páně, tedy na Tři krále (6.ledna).

Postní období adventu od svátku Svatého Martina

Papež Řehoř I. Veliký dal adventnímu času řád

Pokud poohlédneme od některých zpráv z druhé poloviny 4.století, mluvících o „třech týdnech zvýšené náboženské činnosti", je nejstarším svědectvím o adventu postní pořádek biskupa Perpetua z Tours (+490), ve kterém se vyžaduje půst třikrát týdně v období od svátku sv.Martina, který rovněž pocházel z Tours a jeho svátek se slaví 11. listopadu, do Vánoc. Odborníkům se podařilo dokázat, že toto ustanovení vycházelo z původního nařízení o půstu na sv.Martina („Quadragesima Sancti Martini" ), sahajícího od zmíněného světcova svátku až do svátku Zjevení Páně, což v praxi znamená 8 adventních týdnů. Protože se však v těchto oblastech vynechával půst o sobotách a nedělích, tato doba v praxi přesně znamená 40 postních dnů. Postit se v tehdejší době znamenalo zříci se především masa a různých pochutin vůbec. Především se však jednalo o konání skutků pokání, tedy vyjádření lítosti nad svými hříchy, snaha o konání dobra, péče o chudé a nemocné.

Adventní čas a adventní kalendář v Ravenně a ve starém Římě

První stopy adventní liturgie můžeme sledovat v I. polovině 5.století v Ravenně. V Římě je možné pozorovat prvopočátky adventní liturgie paradoxně o sto let později, přibližně kolem poloviny 6.století, a sice v souvislosti se zimními postními oslavami, které jsou také prodchnuty adventními myšlenkami. Důležitým je bohoslužební pořádek města Říma za pontifikátu 64. papeže katolické církve Svatého Řehoře I. Velikého (590-604), resp. 540 - 604, který obsahuje čtyři nedělní a tři mimonedělní mše adventního rázu. Původní obsah adventu přitom tvořilo Kristovo vtělení a příprava na jeho náboženskou oslavu. Svatý Řehoř I. Veliký je považován za jednoho ze zakladatelů světské moci papežské a jeho působení v úřadu lze hodnotit jako téměř reprezentativní model výkonu papežství : Neprojevoval zájem o intrikaření a často vleklé politické spory se snažil řešit smírem. Přál si, aby církev byla především institucí významně pečující o nemocné a chudé, proto na počátku každého měsíce rozdával část církevního majetku mezi lid. Reformoval mešní liturgii, kdy vytvořil misál Sacramentarium Gregorianum a byl autorem mnoha vylepšení hudební vědy a notového záznamu. Je mu připisován vznik liturgického zpěvu, tzv. Gregoriánský chorál (Cantus gregorianus), který je po něm pojmenován, ačkoli jej v praxi zavedl až papež Vitalián (†27. leden 672). Dá se tedy říci, že nebýt papeže Řehoře Velikého, s vysokou pravděpodobností bychom neslavili advent tak, jak jej známe dnes.

Délka adventního času a počítání adventních nedělí

Římské řešení se čtyřmi adventními nedělemi se prosazovalo pouze neochotně, ačkoli to takto pro Franskou říši ustanovil i král Pipin III. Krátký ( 714 – 768 ) a toto ustanovení potvrdil jeho syn, císař Karel Veliký ( 742 – 814 ). Z toho důvodu byl na poměrně dlouhou dobu na různých územích znám advent, který se skládal ze čtyř, pěti, ba dokonce někdy i šesti adventních týdnů. Pozůstatkem toho je lidová tradice v oblasti Milána, kdy ještě dnes lidé udržují šest adventních nedělí. Jakýsi pomyslný boj za adventní neděle a adventní čas se však rozhořel vždy před Vánoci, a tak se zdá, že se až v průběhu 10. a 11. století prosadilo ve francouzsko-galském prostředí římské řešení : Připadl-li 24.prosinec, tedy Štědrý den, na neděli, stanovily mnohé církve začátek adventu již na 26.listopad, aby mohly slavit jak čtyři adventní neděle, tak i slavnost vigilie, která se koná v předvečer svátku Narození Ježíše Krista. Nakonec bylo ovšem prosazeno přece jen pohodlnější řešená, kdy v takovém případě začal advent až 3.prosince a slavení 4. adventní neděle odpadlo ve prospěch vigilie. Také nový liturgický pořádek zachoval pravidlo, že advent začíná nejdříve 27.listopadu a nejpozději 3.prosince. Jen slavení čtvrté adventní neděle se už nemůže potlačit ani v případě,že neděle připadne na 24.prosinec. Dopoledne tak věřící slaví 4.adventní neděli a večer si už připomínají vigilii svátku Narození Ježíše Krista.

Historie a vznik adventního kalendáře

První adventní kalendář od Gerharda LangaHistorie adventního kalendáře sahá až do roku 1851, kdy byl ručně vyroben úplně první kalendář spjatý s křesťanským adventem. Dříve než se podoba adventních kalendářů ustálila na obrázky s otevíracími okénky naplněnými kouskem čokolády či jinou sladkostí, bývaly adventní kalendáře doslova spíše uměleckými díly. První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. První tištěný kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence vyrobil v roce 1908 nápaditý mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu ( 1881 - 1974 ), který byl spolumajitelem tiskárny Reichhold & Lang v Mnichově.

První výtisk adventního kalendáře v Evropě

Gerhard Lang tehdy vytiskl a vlastním nákladem vydal vystřihovací kalendář s názvem „Mnichovský adventní kalendář - v zemi Ježíškově“. Tento „Mnichovský vánoční kalendář” neměl ještě otevírací okénka, avšak již na počátku 20. století už Lang vydává první adventní kalendář s malými otevíracími okénky. Tato následně doplňoval o sladkosti, vylepšoval technologii tisku i obrázky a tak se mu podařilo vyvinout první komerčně úspěšný adventní kalendář na světě. Kromě adventních kalendářů byl Lang vydavatelském vánočních knih, uměleckých pohlednic, plakátů, katalogů a hlavičkového papíru či navštívenek.

Úspěch adventních kalendářů v evropských zemích

Na adventních kalendářích, které následovaly po Langově vzoru, byly různými umělci vyobrazené liturgické výjevy z bible a vypadaly jako části vesnic nebo měst s důmyslně schovanými okénky. Byly vyráběny v malých dílnách z tvrdého papíru a ve svých okénkách skrývaly obrázky, veršíky či biblické citáty. Adventní kalendář následně slaví úspěch po celém světě, avšak jeho úspěch přerušila druhá světová válka, kdy nedostatek papíru a zaměření se na válečnou výrobu tisk adventních kalendářů téměř znemožnila. Po prohře nacistického Německa se však již v prvních letech adventní kalendáře dostávají opět na výsluní v mnoha evropských zemích. V padesátých a šedesátých letech 20. století se adventní kalendáře začínají objevovat na pultech prodejců většiny evropských států, kdy každý národ si během několika let snadno vytváří vlastní variantu předvánočního kalendáře, který charakterizuje vánoční cítění tradice konkrétní země.

Hlavní poselství adventního kalendáře

Původním cílem adventního kalendáře je připomenout dětem vánoční událost popisovanou v Bibli a rovněž jim zpříjemnit čekání na vánoční dárky. Avšak adventní kalendář nemá pouze plnit funkci zábavnou – adventní kalendář v sobě přináší i samotné poselství adventního času, tedy doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce. Náboženskou podstatou Vánoc je oslava narození (vtělení se) Ježíše Krista, kdy tento příběh a okolnosti narození Ježíše jsou často znázorňovány pomocí vánočních betlémů.

Adventní kalendář v
sobě skrývá poselství, které bychom vždy měli mít na paměti, a to nejen v souvislosti s Vánoci : Nikoliv náhodou se forma adventních kalendářů ustálila v podobě otevírání okének či dvířek, neboť tyto mají vypovídat rovněž o vnitřní otevřenosti – otevřenosti pro druhé lidi, otevřenost ke konání dobra a pro věřící zcela jistě otevřenost srdce Bohu.