Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Astronomické léto – Letní slunovrat 21. červen nejdelší den v roce

Astronomické léto – nejdelší den v roce

Slunovrat, latinsky solstitium, skandinávsky Midsommer nebo také germánsky Litha, je astronomickým termínem pro okamžik, v kterém paprsky Slunce dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc a také astronomické léto.

V okamžiku slunovratu má Slunce vůči světovému rovníku největší v případě letního slunovratu, nebo nejmenší, tedy zimního slunovratu, deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli zpravidla 21. června, kdy síla Slunce vrcholí a právě letním slunovratem začíná v roce období léta.  

Letní slunovrat je astronomickým bodem, kdy můžeme prohlásit, že právě nastává léto. 

V jeden okamžik letního slunovratu dopadají paprsky Slunce kolmoPřestože by se měly vlastně dny zkracovat a tím tedy i celkově ochlazovat, teprve začíná nejteplejší část roku. Délka dnů a nocí se v průběhu června mění jen velice málo. Slunce stále vychází před pátou hodinou letního času a zapadá po jednadvacáté hodině. Byliny sbírané v tento den mají největší moc, voda přetéká léčivou silou. České slovo slunovrat pak vzniká podle ročního pohybu ( vracející se Slunce ) vycházejícího Slunce nad obzorem.

Slunce vstupuje o letním slunovratu do trojice letních znamení zvěrokruhu

Slunce vstupuje do trojice letních znamení zvěrokruhu, tedy do astrologických znamení Raka, Lva a Panny. Astronomické léto nastává přibližně ( 2015 ) od 18:38 hodin SELČ, středoevropského letního času. Stojí za povšimnutí, že na severní polokouli trvá léto o něco déle než u našich jižních sousedů a proto se přesný čas může v období letního slunovratu mírně měnit. Na jižní polokouli planety Země však v 21. června astronomická zima, neboť Slunce právě na naší obloze dosahuje v tento den své nejsevernější polohy a opět se bude postupně vracet zpět k rovníku. 

Během letního slunovratu se v noci úplně nesetmí

Během letního slunovratu se v noci úplně nesetmí. Objevuje se tzv. astronomický soumrak - na první pohled noc, avšak hvězdy nejsou dobře vidět a my si tak můžeme užívat nejdelší den v roce. Slunce vstupuje do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny. 

Tradice které se snoubí  s letním slunovratem

Obřady, které byly praktikovány o letním slunovratu Keltové, ale i většina tehdejší evropské populace. Ve skutečnosti byl letní slunovrat prastarý přírodní svátek, který byl s radostí slaven všemi lidmi pocházejícími ze stejného duchovního prostředí. Třebaže křesťanská tradice překryla oslavy letního slunovratu svátkem svatého Jana, odrážejí se mnohé pohanské rituály právě v rejích svatojánské noci. 

Slunovrat se slaví odpradávna po celém světě

Na letní slunovrat lidé často zapalují ohněSlunovrat se slaví odpradávna po celém světě - astronomickým létem, tedy s letním slunovratem, se snoubí mnoho tradic a zvyků, které v různých podobách přetrvaly až dodnes. Podle keltské a germánské tradice mají ohně dodat slunci sílu a právě ta spolu s ohněm má oživit tajemné síly střežící poklady země. Slunovrat se tak odedávna stává dnem magických obřadů. Svatojánská noc údajně otevírá Zemi a údajně lze nalézt dávno ztracené poklady za pomoci zvláštních kouzel. Lidé prováděli různé rituály, které sahají až do starověku, kdy předpokládáme, že již pravěcí lidé si zvláštního dne v roce také. 

V den letního slunovratu lidé odedávna uctívali Slunce

V den letního slunovratu lidé odedávna uctívali Slunce, kterému chtějí vyjádřit úctu a radost z úrody a sklizně. Léčivou sílu Slunce, která vrcholila v den slunovratu, si vážili v minulosti i již zmínění Keltové. Tato moc byla spojována s uzdravující silou vody. Oltáře zasvěcené Slunci se proto často nacházely v blízkosti pramenů a studní. Tyto svatyně byly podle některých archeologů umísťovány do krajiny na základě astronomických poznatků a velmi často byly součástí hradiště.

Letní slunovrat je vnímán jako trumf boha Mabona

Důležitým okamžikem je vnímání letního slunovratu jako triumfu slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu – ale o jarní rovnodennosti porazil temnotu a může neomezeně vládnout. Magické rituály Keltů praví, že sluneční světlo bylo podporováno světlem a silou ohně. Tento magický rituál stojí za  proto byly při západu slunce na vrcholcích kopců zapalovány posvátné hranice, aby byla moc světla udržena i po celou noc. Jelikož oheň byl zpodobněním slunce, měl také stejné očistné a obnovující síly, proto skákání přes oheň chránilo před nemocemi, zajišťovalo prosperitu a odhánělo se neštěstí.

Pravěký symbol Slunce se výrazně projevuje v tradici letního slunovratu

Již v pravěku, a až do současnosti u mnoha různých kmenů je Slunce znázorňováno kruhem, neboť právě kolo připomíná svým otáčivým pohybem pohyb slunce. Proto byla hořící kola pouštěna z kopců nebo kutálena po polích, nebo se hořícími větvemi točilo, aby vznikl dojem ohnivého kola. Prvotním úmyslem bylo napodobit pohyb slunce po obloze, a podle principů napodobující magie, ho tak posílit. Kult slunce je patrný v mnoha keltských bájích. Většina hrdinů bývá přirovnávána ke slunečnímu bohu, který vítězí nad temným padouchem. Dodnes můžeme tento odkaz pozorovat nejen v keltských pohádkách a bájích.

Tradice letního slunovratu v České republice

Po rozednění, které druidové vítali zpěvem a modlitbou, se konala pouť k posvátným pramenům a studánkám. Stejně jako při jiných svátečních příležitostech se zde věštilo. Pokud byl do studánky vhozen posvátný popel z ohně, bylo proroctví přesnější. Do studánek se dále vhazovaly posvátné předměty a to od skleněných šperků přes železné amulety i zdobené předměty denní potřeby. Voda obohacená o popel a obdařená dary byla poté brána a rozstřikována po polích, což mělo dodat zemi vláhu a přivolávat déšť.

Svatojánské oslavy letního slunovratu jsou zachovány v podobě pálení svatojánských ohňů. 

Na nejvyšších kopcích se zapaloval oheň. Nejprve však bylo potřeba takový kopec vybrat a uspořádat na něj pouť, jíž se účastnila celá obec.V České republice se můžeme pochlubit hned několika takovými posvátnými místy, na které procesí vedla, kdy mezi nejvýznamnější patří hora Říp či Blaník.

Tanec okolo ohně oslavou letního slunovratu

Samotná ceremonie letního slunovratu spočívala v tanci okolo ohně, skákalo se přes něj, mladé páry se držely za ruce, aby předešli nešťastnému rozchodu. Bylinami zapálenými od ohně lidé žehnají dobytku a pokud to bylo možné, tak se domy i celé vesnice obcházeli s pochodněmi. Konala-li se ceremonie na odlehlém kopci, obcházel se pak i ten. Popel z rituálního ohně byl považován za posvátný a byl používán k posvěcení polí a nástrojů. Oheň plál na dubovém dřevě, do kterého se přihazovalo dalších devět druhů dřeva a otýpka klestí z ohně z minulého roku.

Oslava první úrody se snoubí s letním slunovratem

V době kolem letního slunovratu se lidé konečně mohli těšit z první úrody, ale jelikož je přízeň bohů nestálá bylo třeba vztah s bohy neustále posilovat. Bohové úrody byli vnímáni jako personifikace rostlin a stromů a tak se i lidé na jejich počest a také, aby se jim co nejvíce přiblížili, zdobili květinami a listy, rovněž i budovy byly zdobeny bylinami a zelenými větvemi.

Kde stylově oslavit příchod letního Slunovratu ?

Můžeme navštívit například vesničku Klobouky u Slaného, kde stojí největší český menhir - Kamenný pastýř.  známý jako Kamenný muž, Zkamenělec nebo Zkamenělý slouha je menhir stojící osamoceně v poli 1 km severozápadně od obce Klobuky na Kladensku. Tento král českých menhirů má výšku necelých 3,5 metru a tudíž se jedná o nejvyšší menhir v Česku. V zemi je zapuštěný asi 70 cm tak, aby jeho větší část čněla k obloze. V nejširším místě měří přibližně jeden metr a hmotnost je odhadována na pět tun. Podle místních obyvatel byl menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny, které lze považovat za kruh menších megalitů. Ty však byly odstraněny pro snazší obdělávání zemědělské půdy. 

Menhir Zkamenělý slouha je dokladem keltských oslav letního slunovratu

Nejstarším dokladem o existenci této záhadné kloboucké památky je zákres v mapě z roku 1841. O jedenáct let později byl sice menhir vyvrácen silnou vichřicí, avšak obec se rozhodla jej znovu vztyčit. Nelehkou namáhavou práci V některých úvahách se dává do souvislosti existenci tohoto kamene a názvu obce Klobuk, což ve staročeštině mělo původně znamenat vysoký, špičatý vrch, z čehož lze vyvozovat, že zde menhir stál již při zakládání obce.

Jeden z možných nejstarších kalendářů v České republice dokladuje oslavy letního slunovratu

Menhir zkamenělý pastýř v obci KlobukyKamenný muž se svým kamenným kruhem megalitů tedy pravděpodobně sloužil jako kalendář, podobně, jako například Stonehenge a možná tak původní stavba i vypadala : záznamy z roku 1901 vyprávějí, že asi 200-300 metrů severně od dnešního menhiru byly vyorány dva kameny z podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen, kdy některé stroje údajně zejména při orbě zavadily i o kameny, které jsou pravděpodobně součástí původního komplexu, avšak nacházejí se podstatně hlouběji, pod povrchovou vrstvou zeminy. Pro tuto domněnku rovněž hovoří skutečnost, že sluneční kotouč by měl totiž vycházet 30. dubna  na původní keltský svátek Beltain a 13. srpna na keltský svátek Lugnasad. Menhir u Klobouk, tedy Kamenný pastýř byl rovněž zkoumán v rámci projektu Menhir 94.

Zkamenělý mnich je důkazem oslav letního slunovratu v našich zemích

Menhir zvaný Zakletý mnich, nebo též Zkamenělý kapucín stojí mírně nakloněný u polní cesty vedoucí z Drahomyšle severním směrem do Strkovic, asi 400 metrů od severního okraje obce a je druhým nejznámějším menhirem v Čechách. Váže se k němu pověst,  kdy údajně jeden z mnich z nedalekého kláštera svedl místní dívku a přemluvil ji aby s ním utekla. Právě na místě, kde stojí princ českých menhirů jej zastavil převor kláštera a prý jej za jeho čin jej proklel. Za to, že porušil slib celibátu a vzbouřil se církvi mnich na místě zkameněl. Dívka, která mnicha svedla byla údajně prohlášena za čarodějnici a upálena.

Tradiční místo vítání Slunovratu je pravěký Stonehenge

Tradiční místo vítání Slunovratu, anglický kamenný kruh Stonehenge, bývá oslavám otevřen každoročně. S určitými omezeními tak lze strávit na nejmagičtějším možném místě působivou krátkou noc, a pozorovat z monumentálního kamenného kruhu první letní východ Slunce nad špičatým Slunečním kamenem.

Zdroje : viz. impressum