Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Albert Einstein a čas, přesný čas a zajímavý osud teorie o čase

Pravděpodobně největší fyzik našeho století nebyl nikdy pohřben. Albert Einstein, jež zemřel 18.dubna 1955, vyjádřil přání, aby bylo jeho tělo zpopelněno a popel na blíže neznámém místě rozptýlen na všechny světové strany. Mozek však měl být poskytnut účelům vědeckého výzkumu, což se také stalo.

Albert Einstein, jedna z nejvýznamnějších postav moderní fyziky, génius fyzikální, matematik a virtuozní hosuslista, nebyl nikdy pohřben

Mnoho let po Einsteinově smrti začal Steven Levy, reportér z New Jersey, pátrat po géniově mozku. V kanceláři patologa Thomase Harveye, vedoucího pokusné laboratoře ve Wichitě v Kansadu, nakonec našel to, co hledal : Nejdůležitější části byly ovšem dávno rozpitvané a odeslané jednotlivým specialistům. Přesto Harveymu ještě zůstal Einsteinův mozeček a několik částí mozkové kůry. Patolog je měl konzervované v zavařovací sklenici s uzávěrem, naplněné roztokem formaldehydu. Tato sklenice stála v kartonové krabici s nápisem Costův jablečný mošt a krabice byla zastrčená pod chladícím boxem na pivo ...

Mozek génia fyziky Alberta Einsteina se kupodivu nenacházel na čestném či důstojném místě

Pohled na tento ponuře vyhlížející preparát Levym doslova otřásl: „Vstal jsem, abych nahlédl do té sklenice. Pak jsem se však zhroutil na židli a nebyl mocen slova. Nespouštěl jsem ze sklenice pohled a pokoušel jsem se pochopit, že tyto nevzhledné zbytky šplíchající ze strany na stranu způsobily revoluci ve fyzice a nepochybně udaly jiný směr vývoji civilizace." 

„Jestliže jsem se během přemýšlení za svého dlouhého života něčemu naučil, pak tomu, že jsme mnohem více vzdáleni hlubokému vhledu do elementárních procesů, než si většina současníků myslí"

Albert Einstein Maxi von Lauemu /1955/

Jak vypadal mozek fyzikálního génia Alberta Einsteina, který posunul vědění nejen o čase a přesném čase 

 V kalné tekutině se tam vznášely vláknité zbytky jednoho z nejúspěšnějších lidských mozků všech dob. Pokud jde o vnější vzhled, nebyl tu žádný rozdíl oproti jakémukoli běžnému mozku. Einsteinova šedá mozková substance se pohybovala, jak poznamenal Thomas Harvey, „na člověka jeho stáří v normálních hranicích". Ani odborníci na anatomii mozku nedokázali dodnes určit důvod geniality Alberta Einsteina. Lidský duch sám o sobě se neustále nesmírně houževnatě brání jakékoli snaze o podrobnější porozumění.

Práce Alberta Einsteina o čase a práce o přesném čase v ideálních podmínkách 

Albert Einstein - toto jméno se až do současnosti téměř výhradně asociuje s obecnou teorií relativity, i když ta zdaleka nepředstavuje jediný nadprůměrný výkon tohoto vědce. „Proč lidé mluví pořád jenom o mé teorii relativity ?“ divil se i sám Albert Einstein. „Má práce obsahuje i jiné použitelné věci, možná i dokonce lepší, ale toho si však veřejnost vůbec nevšímá.“

Obecná teorie relativity Alberta Einsteina se podepsala i na chápání času a přesného času jako fyzikálního fenoménu.

Teorie relativity vzbudila tolik veřejné pozornosti pravděpodobně proto, že je zdánlivě přímo prošpikovaná očitými paradoxy a protože na první pohled na každém kroku protiřečí zdravému lidskému rozumu. Prostě a jednoduše se příčí normálnímu způsobu lidského myšlení. Jak to roku 1539 vyjádřil Martin Luther v jednom ze svých proslovů o Mikuláši Koperníkovi ? „Ten blázen by chtěl celé umění astronomie postavit na hlavu, avšak v Písmu svatém je uvedeno, že Jozue zastavil Slunce, nikoli Zemi.“ Koperníkem prosazovaný heliocentrický světový názor způsobil převrat v astronomii, který nebyl pro věšinu Koperníkových současníků přijatelný. Podobně to bylo i s Einsteinovými myšlenkami. Ve dvacátých letech se prý jeden novinář zeptal známého astronoma a odborníka na teorii relativity, sira Arthura Eddingtona, jestli je pravda, že této teorii dokonale rozumí jen tři lidé na celé planetě. Po notné chvíli ticha badatel odpověděl : „Já jenom přemýšlím, kdo by mohl být ten třetí.

Myšlenky Alberta Einsteina v oblastech vnímání a chápání času posunuly technologický vývoj o několik generací kupředu

Právě proto, že Einsteinovy myšlenky byly tak neobvyklé a téměř nepochopitelné, vzbudily vzrušenou pozornost široké veřejnosti, zároveň však rovněž narazily na odmítnutí, a dokonce zaryté nepřátelství, což ovšem není žádná výjimečná zvláštnost v dějinách velkých vědeckých objevů. V Einsteinově případě se k závisti a zjevné nepřízni navíc přidružily i antisemitské motivy. Začalo se mluvit o „zvrhlé židovské fyzice „ -jako by existovaly různé rasově podmíněné druhy fyziky! Eistein se musel vyrovnávat s posměchem, urážkami a hrozbami, jeho teorie po určitou dobu platila jenom za „židovský světový podvod“. Obzvláště smutné bylo to, že na těchto štvavých kampaních - i když to byly jenom jednotlivé případy - se podílely i významní vědci, především nositelé Nobelovy ceny Philipp Lenard a Johannes Stark.

 Chápání času a přesného času málem zůstalo na úrovni 18. století s ohledem na antisemitské společenské nálady, které zastihlo i génia Alberta Einsteina 

V neposlední řadě je to často neotřesitelná víra ve „zdravý lidský rozum“, která dokonale brání v přístupu k novým abstraktním postupům „Zdravý lidský rozum“, upřesnil při jedné příležitosti Einstein, „to jsou všechny předsudky, které se ve vědomí člověka vytvořily do osmnáctého roku jeho věku „. Zbavme se alespoň na chvíli těchto obtížných překážek v myšlení a naznačme stručně nejzářivější body v revolučním vývoji fyziky v našem století.

Speciální teorie relativity, jako jedno z nejvýznamnějších děl Alberta Einsteina ovlivnilo vnímání a chápání času desítek generací

V roce 1905 Einstein publikoval svou legendární speciální teorii relativity. Vyplývá z ní, že rychlost světla je konstantní a nezávislá na pohybech jakéhokoli systému. Podle Einsteina neexistuje v celém vesmíru nic, co by bylo s to pohybovat se rychleji než světlo. Žádný hmotný předmět zásadně nemůže dosáhnout rychlosti světla, protože k tomu by bylo zapotřebí nepředstavitelně mnoho energie na zrychlení. Vzhledem k tomu, že v celém vesmíru není k dispozici nekonečně mnoho energie, představuje rychlost světla zřejmě nepřekonatelnou horní hranici.

 Přesný čas a čas tak jak jej chápeme můžeme vnímat díky faktoru gama, kterým je Speciální teorie relativity Alberta Einsteina doslova prostoupena 

Platí to kupodivu i v případě, když se k sobě navzájem přibližují dva předměty - oba bezmála rychlostí světla. Jejich rychlosti se jednoduše nesčítají, jak je tomu v našem běžném každodenním světě relativně pomalého pohybu. Při relativistických, tedy téměř světelných rychlostech se totiž projevuje vliv takzvaného faktoru gama, který je v rámci teorie relativity doslova všudypřítomný.Tento faktor zabraňuje sčítání rychlostí a dosahování skutečností nepředstavitelných nadsvětelných hodnot. Například dva kvanty světelného záření, které se proti sobě pohybují v prostoru světla, by se podle principů „zdravého lidského myšlení“ musely přibližovat relativně dvojnásobně rychle a tímto zvýšeným tempem, tedy dvojnásobnou rychlostí světla, se také srazit, pokud by se jejich dráhy křížily. Faktor gama však tomu zabrání. Obě částečky se tedy, dá se říci díky faktoru gama nesrazí vyšší rychlostí, než je rychlost světla.