Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Časová pásma, historie časových pásem a definice časových pásem

Časová pásma a definice časových pásem prošla poměrně dlouhým vývojem, který můžeme datovat až do doby vzniku prvních kalendářů, tedy do počátků vzniku astrologie. Časová pásma a jejich využívání jsou pro člověka 21. století naprosto běžnou záležitostí. 

Chápání časových pásem z hlediska moderního člověka

Lidská bytost chápe používání času a časových pásem jako naprostou samozřejmost. Uvědomujeme si, že na každém kontinentu se ve stejnou dobu používá jiný čas a dokážeme pochopit, že směrem na východ se hodiny přičátají a směrem na západ odečítají. Neuvědomujeme si však řadu problémů, které vznik časových pásem a způsob měření času provázely.

Historie časových pásem a počátky chápání časových pásem

Již ve starém Řecku a Babylónii lidé pocítili potřebu denní a noční dobu standardizovat a počítat a v této době také vznikají jedny z prvních časoměrných přístrojů a kalendářů. Nejvíce inovací však přišlo až v době renesance a v raném novověku, kdy průmyslová revoluce a vědeckotechnický rozvoj způsobil potřebu přesnějšího měření a počítání času především v celosvětovém měřítku. Generálním hybatelem vzniku časových pásem se stala především železnice a zavedení telegrafu.

Definice časových pásem z hlediska matematiky a fyziky

Před samotnou definicí časového pásma je důležité definovat některé pojmy, které s časovými pásmy na Zemi úzce souvisí. Planeta Země se jeví jako homogenní těleso, avšak není tomu tak. Zemi však ve smyslu definování časových pásem můžeme za takové těleso považovat. Na Zemi tedy lze pohlížet jako na homogenní kulovitou plochu, která se nejvíce přibližuje rotačnímu elipsoidu, což je nejbližší geometrický útvar, kterému se tvar Země podobá.

Sférický dojúhelník jako definice oblasti časových pásem

K definici sférického dvojúhelníku je nutné zavést pojem klín, který můžeme zjednodušeně popsat jako průnik dvou poloprostorů se společnou hraniční přímkou. Klín tedy tvoří bod se dvěma rameny. Tato ramena následně využijeme k definici sférického dvojúhelníku, což je pak průnik klínu a kulové plochy.

Úhlová velikost kruhu jako matematický pojem v definici časových pásem

Planeta Země vykonává několik pohybů současně. Jedním z těchto pohybů je rotace kolem své osy. Tato osa rotace prochází severním a jižním pólem. Země podle této osy rotuje od západu k východu, což je totožný směr, jakým se planeta pohybuje kolem Slunce. Perioda zemské rotace je pak rovna délce jednoho siderického dne, který trvá přibližně 23 hodin 56 min 4,11 sekundy. Zaokrouhlíme-li tento údaj na 24 hodin, můžeme říct, že za tuto dobu Země opíše dráhu 360°.

 

Teoreticky vymezené časové pásmo a teoretická časová pásma

Po zavedení výše uvedených pojmů můžeme teoreticky definovat časové pásmo jako oblast na zemském povrchu vymezenou sférickým dvojúhelníkem o šířce 15°, kdy časový rozdíl sousedních pásem je vždy 60 minut. Tento hodinový rozdíl mezi časovými pásmy je pak způsoben tím, že za jednu hodinu se Země otočí o 15°.

Použitelnost teoretického časového pásma

Třebaže je teorie časových pásem z matematicko-fyzikálního hlediska, tedy z pohledu exaktních věd nejblíže skutečnému stavu, v praxi je téměř nemožné ji uplatnit. Hranice časových pásem s ohledem na tyto poznatky se však spíše přizpůsobily jednotlivým hranicím státních celků, nebo hranicím jejich administrativních částí. V průběhu vývoje si však řada států vytvořila svá vlastní časová pásma, která však nebyla rozdílem jedné hodiny, ale jednalo se o půlhodiny, nebo dokonce i čtvrthodiny.

Základní dělení  časových pásem na dva druhy časových pásem.

Díky těmto skutečnostem můžeme rozlišit dva druhy časových pásem, tedy na jedné straně ta časová pásma, která se upravují o celočíselné násobky hodiny a ta časová pásma, která se upravují o zlomky hodiny. Můžeme tak rozlišit dva druhy časových pásem vzhledem k matematickofyzikálním poznatkům, tedy časová pásma standardní a časová pásma nestandardní. Z výše uvedeného je pak jasné, že standardními časovými pásmy jsou časová pásma s posunem o jednu celou hodinu a ta nestandardní časová pásma jsou časová pásma s časovým odstupem méně než jednu hodinu.

Standardní časové pásmo

Časové pásmo nulté a časové pásmo upravené přičtením nebo odečtením 60ti minut se nazývá standardní časové pásmo. Tímto pásmem je rovněž oblast okolo nultého poledníku, které rovněž nazýváme Greenwichské.

Nestandardní časové pásmo

Nestandardní časové pásmo je takové časové pásmo, ve kterém není upraven posun času o jednu hodinu. Ve většině případů se jedná o úpravu posunu o 45 a 30 minut.