Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Čas přesný - přesný čas v ČR

Přesný čas v České republice je měřen rovněž atomovými hodinami. Přesný čas, tedy Koordinovaný čas v Praze, platný od ledna 1969, je neustále udržován ve shodě se Světovým koordinovaným časem pracovníky časové laboratoře Akademie věd České republiky v Praze.

 

Česká republika průkopníkem ve vysílání časových signálů

Pokusné vysílání přesného kmitočtu a časového signálu z hodin vyvinutých v ÚRE AV ČR u nás začalo rokem 1955, kolektivní stanicí OK1KAA na frekvenci 3,5 MHz. Dále se pokračovalo krátkovlnným vysíláním krátkovlnných stanic OMA 2,5 MHz a OLB5 3,170 MHz. Dlouhovlnné vysílání začalo 17. května 1957 stanicí OLP 48,6 kHz, a vyústilo v dubnu 1958 vysíláním stanice OMA 50 na výhodném okrouhlém kmitočtu 50 kHz, který mohly ostatní státy České republice pouze závidět. Tato stanice šířila svou normálovou frekvenci a časové signály vysílačem OMA 50 z Liblic u Českého Brodu výkonem 50 kW do T antény.

 

" V roce 1955 byla Česká republika první stanicí šířící časové signály na dlouhých vlnách na světě. "

 

Situace v ČR po definování Pražského koordinovaného času

Po definování Pražského koordinovaného času UTC ( TP ) v lednu 1969, vysílala stanice OMA 50 tento čas v mikrosekundové shodě se světovým koordinovaným časem UTC, odvozovaným z cesiových atomových hodin v ÚRE. Od roku 1974 bylo zavedeno kódování v BCD tvořeném klíčováním fáze nosné o 180°, což byl technicky vyspělejší systém než používal v té době hypermoderní vysílač DCF77, vysílající teprve od září roku 1970. Tehdejší výrobci časoměrné techniky však neodhadli vývoj v oboru a bohužel neuvedli na trh výrobky řízené tímto signálem k použití pro širší veřejnost. 

 

Zánik prvního dlouhovlnného vysílání časových signálů na světě v České republice 

Nevýhodou vysílání  stanice OMA 50 byly rovněž technické nároky na údržbu, které si provozovatel vysílače vyhradil - jednalo se o jednodenní údržbovou přestávku měsíčně - a navíc bylo vysílání vypínáno i na několik měsíců při údržbě ostatních anténních systémů provozovatele. Po tuto dobu bylo náhradní vysílání prováděno vysílačem Poděbrady, který však měl výkon pouze 5 kW. Tyto průvodní počáteční komplikace s provozem vysílání časových signálů způsobily, že zájem o vysílání času vysílače OMA 50 stále klesal. Spolu s problémy s financováním vysílání pak tato situace vyústila k tomu, že byl na jaře roku 1995 vypnut. Ironií osudu zůstává, že stanice OMA 50 jako první na světě vzniká a jako jedna z prvních zaniká. 

 

Chronometrie - měření času v České republice pokračuje

Ukončením sdělování přesného času a kmitočtu pomocí dlouhovlnného vysílače u nás chronometrie nezaniká. Koordinovaný čas UTC ( TP ), tedy Tempus Pragense, platný od ledna 1969 je i nadále udržován v mikrosekundové shodě se světovým koordinovaným časem UTC pracovníky časové laboratoře ÚRE AV ČR v Praze-Kobylisích, kde jsou umístěny dva základní cesiové etalony - hlavní hodiny udržující čas UTC ( TP ) a měřicí technika GPS. Dosažená nepřesnost činí  10-14 ; jako frekvenční normály jsou k dispozici výstupy na 10 MHz, 5 MHz a 100 kHz. Další dva cesiové normály jsou v budově ÚTB SPT Telecom v Praze na Žižkově.

 

Česká republika využívala svou vlastní unikátní metodu vysílání časových signálů

Pro koordinaci UTC ( TP ) s UTC bylo zpočátku používáno unikátní československé televizní metody, poté bylo využíváno navigačního systému LORAN-C a od září 1991 je využíván družicový navigační systém GPS, přičemž koordinace systémem LORAN-C zůstává jako doplňková metoda a od televizních měření bylo upuštěno. Od kmitočtového normálu ÚRE AV ČR jsou se submikrosekundovou přesností odvozovány řádkové a snímkové synchronizační impulsy programu ČT 1 a ČT 2. Dále nosné kmitočty některých středovlnných vysílačů, jež provozují České radiokomunikace, jsou odvozovány od signálu vysílače DCF77. S ÚRE dále úzce spolupracuje Astronomický ústav AV ČR (AsÚ), který na ondřejovské observatoři fotografickým zenitteleskopem určuje vztah mezi UT1 a UTC ( TP ) . Výsledky těchto měření jsou pak AsÚ publikovány, např. ve Hvězdářských ročenkách.

 

 

Volně převzato z www Ing. Martina Poupy PhD.