Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Základní definice a pojmy v čase


Isaac Newton - ( 1642 - 1727 ) patří mezi velikány světomé matematiky a fyziky mikmo jiné i tím, že se jako první pokusil o fyzikánlní definici času | Přesný čas online podle atomových hodin
Absolutní čas popsal jako první matematicky Isaac Newton v díle Principia, kdy předpokládá, že čas je nezávislý na věcech a událostech a okolnostech, čímž vyjádřil, že čas je absolutní. Kdyby tedy podle Newtona všechna hmota z vesmíru zmizela, tento stav by neovlivnil ani absolutní čas, ani absolutní prostor. Newtonův předpoklad se ukázal jako zcela chybný výsledky prací génia Alberta Einsteina.

 

Čas nabývá hodnot teprve tehdy, je-li je měřitelný

UT 0 je z astronomických pozorování odvozený čas - světový čas (Universal time), který je vztažen k 0tému poledníku a do jisté míry je shodný s " tzv. greenwichským" časem.
 
UT 1 je UT 0 opravený o pohyb zemského pólu; někdy je označován jako rotační čas.
 
UT 2 je UT 1 opravený o roční variace v rotaci Země.
 
UTC je světový čas koordinovaný. Byl zaveden 1. ledna 1972. Je to čas plynoucí rovnoměrně, avšak v pravidelných intervalech po skocích o 1 sekundu opravovaný tak, aby se nelišil od času UT 1 . 
 
Čas UTC v praxi  označujeme jako GMT čas. Koordinovaný univerzální čas je universální čas, který je roven době rotace Země, a je  koordinovaný s Mezinárodním Atomovým časem TAI . UTC proto zahrnuje obojí – praktickou rotaci Země a obdivuhodnou pravidelnost atomové oscilace. Na rozdíl od TAI, UTC počítá celé sekundy a někdy, když je rozdíl UT a TAI 0,9 sekundy, je přičtena sekunda přestupná.
 
ET efemeridový čas je v podstatě UT 2 vztažený na počátek roku 1900.
 
AT atomový čas je blízký ET, efemeridovému času, liší se jen definicí sekundy.
 
TAI, Mezinárodní atomový čas  - Temps Atomique International. V roce 1960 byly vynalezeny vhodné technologie k porovnávání celosvětového času a byla ustanovena atomová stupnice času. Velké množství atomových hodin po celém světě, v současnosti více než 350, posílají své časy do Mezinárodního úřadu (BIH), kde je měřen TAI. Jedná se o statistická časová stupnice.
 
IAT - mezinárodní atomový čas - vzniká jako průměr ze sedmi nejlepších atomových časových laboratoří.
 
JD či Julianský den je počet dnů, které uběhly od poledne 1. ledna 4713 př.n.l.
 
Juliánské datum je počet Juliánských dní plus díl předcházejícího dne před předešlým polednem. Např. 2 437 666.50 uplynulo od půlnoci 1. ledna 4713 před n.l. do 2. ledna 1962.
 
MJD - Upravené Juliánské datum začíná o půlnoci a pro zjednodušení je odečítáno od JD 2 400 000.5 dne. JD ani MJD neobsahuje žádné přechodné roky, měsíce. Je to nepřetržitá, ničím nerušená časová stupnice, a jako taková je využívána v historii a astronomii.
 
Relativistický čas vyjadřuje vzhledem k speciální teorii relativity čas dle pohybu a okolností pozorovatele a pozorovaného. Relativistický čas tedy určuje čas každého jednoho předmětu nebo jeho části vzhledem k okolnostem jeho vztažných soustav. Lze říci, že každá věc, každý objekt má svůj vlastní čas závislý na prostředí a stavu, ve kterém se nachází.
 
Zdánlivý sluneční den  je časový interval, během něhož skutečné Slunce, tedy hvězda, přejde mezi dvěmi poledníky.
 
Myšlené Slunce je fiktivní bod nad zemským rovníkem, které se pohybuje s konstantní rychlostí k východu a prochází bodem jarní rovnodennosti i skutečným Sluncem. Jeho vzdálenost úhlaví od poledníku určuje myšlený sluneční čas.
 
Myšlený sluneční den je časový interval, během něhož myšlené Slunce přejde mezi dvěma poledníky.
 
UT - Univerzální čas je myšlený sluneční čas Greenwichského poledníku. Univerzální čas je počítán z Greenwichské půlnoci a jeho jednotkami jsou myšlené sluneční dny, které korespondují s biologickým během života na Zemi. 
 
Přestupná sekunda a problém jejího využití na sebe začal upozorňovat již v době, kdy byla zavedena definice atomové sekundy, neboť právě tehdy došlo k odloučení praktické časomíry od astronomie. Protože je atomová sekunda kratší, než sekunda UT1, která je definovaná rotací Země, dochází k neustálému předbíhání TAI proti UT1 a narůstání odchylky TAI od UT1. Tato odchylka byla v roce 1967 na shromáždění IAU v Praze definována jako nulová k 1.1.1958. Dne 1.1.1961 následoval pokus o zavedení času SAT (Stepped Atomic Time), který zaváděl kompromis mezi rovnoměrností atomového času a UT1 vázaného na rotaci Země. Tento způsob úpravy ovšem častými korekčními skoky minul svůj původní záměr dosáhnout dlouhodobě rovnoměrný, neměnící se prakticky použitelný čas . Bylo tedy následně od 1.1.1972, kdy byl zaveden do praxe koordinovaný čas UTC jenž přesně kopíruje rovnoměrnost TAI, definováno zrychlení času SAT o 3 * 10-8 a skokové posunutí o 0,1077580 s zpět, takže se SAT opožďoval za TAI přesně o 10 s. Další zásahy jsou tímto krokem do budoucna omezeny již jen na vkládání přestupné sekundy.
 
Světový koordinovaný čas UTC se od TAI liší vždy o celý počet sekund tak, aby se UTC co nejvíce blížil času UT1. Časem UTC jsou řízeny i navigační sítě GPS, LORAN-C a OMEGA. Korekce se provádí vložením přestupné sekundy jako poslední sekundy 30. června nebo 31. prosince. Přestupná sekunda je vložena, pokud se rozdíl UT1 - UTC blíží hranici 0,9 s. Poprvé byla přestupná sekunda vložena v 01:00:00 1. července 1972 SEČ. 
 
Letní čas používá většina evropských zemí vyjma Islandu, Běloruska, Grónska a norských ostrovů Jan Mayern a Svalbård. Letní čas vznikl z důvodu úspory elektrické energie, neboť je Letní čas oproti běžnému času posunutý o 1 hodinu dopředu. K přechodům mezi časy dochází poslední neděli v říjnu (-1 h) a poslední neděli v březnu (+1 h) podle dohody z roku 1966.
 
Zavádění letního času v ČR ošetřuje zákon č. 54/1946 Sb. o letním čase. Vládním nařízením pak kabinet stanoví odchylku od středoevropského času a určuje jeho počátek a konec. I přes některé negativní postoje k zavedení letního času v posledních letech je možné říci, že se přechod na letní čas osvědčil a není technicky ani organizačně náročný. Zavedení letního času v ČR, stejně jako v ostatních evropských státech, usnadňuje mimo jiné přípravu mezinárodních jízdních řádů pro celou Evropu a také snižuje večerní špičku odběru elektrické energie.
 
Historie zavedení letního času v Čechách a na Moravě spadá do doby, kdy bylo naše území součástí Rakousko-Uherské monarchie. V době První světové války se objevila potřeba výrazně šetřit elektrickou energií. V roce 1916 se proto zavedl tzv. letní čas, který je v porovnání s normálním pásmovým středoevropským časem („zimním“) posunutý o hodinu zpět. Na konci války se však od něj opět upustilo. Znovu byl letní čas obnoven opět ve válečném období, a to v roce 1940, kdy ovlivňoval českou energetiku celých devět let. Potřetí a naposledy se o jeho zavedení rozhodlo v roce 1979. Od té doby se u nás nepřetržitě střídá s časem „zimním“.
 
V roce 1996 však letní čas doznal drobné změny. Z šestiměsíčního období se jeho působení prodloužilo na sedm měsíců, čímž Česká republika srovnala alespoň čas se státy Evropské unie.