Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Juliánský kalendář

Římský císař Gaius Iulius Caesar se zasloužil o zavedení juliánského kalendáře | Přesný čas podle atomových hodin

Juliánský kalendář zavedl v roce 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby její součet činil 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech, tedy každý čtvrtý rok, byl připočten jeden den v únoru, čímž se počet dnů v tomto roce změnil na 366. Juliánský kalendář více vyhovuje času biblickému, avšak v rámci lineárního chápání času je jeho využití pro současnou kulturu v podstatě nevýhodné.

 

Přestupný rok v juliánském kalendáři 

Přestupný rok podle římského dopředného počítání dnů následoval po 6. dnu před březnovými Kalendami, jedním z římských svátků, čímž došlo k jeho pojmenování dnem dvojšestým : dies bissextus Cal. Martiae. Protože latina tvoří prazáklad mnoha jazyků, můžeme odtud opozorovat značení v ruštině visokos a visokosnyj god, nebo ve francouzštině "bisextile". Astronomická skutečnost je od Juliánského kalendáře nepatrně odlišná, i když  je třeba podotknout, že žádný kalendář není zcela přesný. Od tzv. slunečního roku se Juliánský kalendář vzdaluje tempem přibližně 1 den za 125 let - právě tento fakt byl předmětem významné, a často i odsuzované reformy papeže Řehoře XIII.

 

Vztah juliánského kalendáře k hvězdnému roku

Ve vztahu k roku siderickému (hvězdnému) je však Juliánský kalendář přesnější než kalendář gregoriánský. Juliánský kalendář se používal po celém křesťanském světě až do konce 16. století, kdy se v Římě papeži a církevnímu kléru vůbec, zdála odchylka kalendáře již příliš vysoká. Papež Řehoř XIII. tedy v roce 1582 nařídil jeho úpravu a zavedl nový kalendář, který své pojmenování získal právě po svém otci, po tomto reformním papeži - tedy gregoriánský kalendář. Spolu s tím změnil papež Řehoř XIII. způsob stanovení data nejvýznamnějšího církevního svátku, tedy Velikonoc. Papež tedy nejen posunul kalendář o 10 dnů a změnil pravidlo pro výpočet přestupných roků, čili kalendářně posunul jarní rovnodennost blíže k jejímu astronomickému datu, ale především změnil pravidla pro určení data Velikonoc - hlavním a jediným kritériem stanovení jejich data se v gregoriánském kalendáři stal základní princip: "Velikonoce nastávají první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti", který se nezakládá na církevním sněmovním ustanovení, na kanonických textech, a ani na do té doby jednotné církevní praxi.

 

" Římští vojevůdcové bitvy většinou vyhrávali - většinou ale také nevěděli kdy ... "

François-Marie Arouet de Voltaire

 

Nesoulad mezi běžným a církevním dnem způsobil zavedení gregoriánského kalendáře 

Kanonická ustanovení a první všeobecný sněm svolaný na rok 325 nic neříkají o Luně a jejím úplňku, ale kladou důraz na to, aby se Pascha neoslavovala před jarní rovnodenností, a hlavně ne ve stejném termínu jako židovská pascha nebo před ní (toto ustanovení není žádným antisemitismem, ale naopak určitým respektem k židovské pasše a naplněním biblické zprávy o Kristově Vzkříšení, která svědčí, že Kristus vstal z mrtvých po židovské pasše - to je náš hlavní paschálně-chronologický údaj; křesťanská Pascha se tedy neřídí úplňkem ale Evangeliem. Sněmovní kánony z raných dob křesťanství pak tuto skutečnost zdůrazňují také: křesťanská Pascha, Velikonoce, se musí slavit jednotně v celé církvi, a církevní otcové dopředu vylučují z církve každého, kdo by se od této jednoty odchýlil, což paradoxně učinil papež Řehoř XIII

 

Zavedení gregoriánského kalendáře v některých zemích trval více než 300 let  

Prosazení nového, Gregoriánského kalendáře trvalo poměrně dlouhou dobu, neboť i v křesťanských zemích se novinka netěšila přízni; vážnější situace byla v zemích nekřesťanských, protestantských, a to především z liturgických důvodů. V zemích českých některé evangelické církve juliánský kalendář ještě začátkem 20. století. V některých zemích vyznávajících pravoslaví - například Rusku a Řecku - se juliánský kalendář používal jako občanský kalendář až do prvních desetiletí století dvacátého. V Rusku zavedli západní kalendář až komunisté v r. 1918 -  podobně i ostatní pravoslavné země přecházely na gregoriánský kalendář, avšak pravidelné používání v občanském životě našel gregoriánský kalendář až v průběhu první poloviny 20. století. Pravoslavná církev rokovala o papežově kalendářní úpravě na sněmu ihned v roce 1583 a vydala odmítavý dokument k tomuto nařízení.  Církevní kalendář protestantské církve používá juliánský kalendář, který je nyní o 13 dní zpožděn za kalendářem gregoriánským.

 

Pravoslavná církev nepřijala principiálně gregoriánský kalendář nikdy 

Po celém světě používá celá pravoslavná církev až na nepatrné výjimky výhradně juliánský kalendář pro výpočet data Velikonoc čili Paschy, tedy pro tzv. pohyblivý kruh církevního kalendáře. Z hlediska pravoslaví se teze, že gregoriánský kalendář je přesnější a že lépe odpovídá astronomii než juliánský, jeví jako nepřesná a z určitého pohledu dokonce i jako mylná.

 

Periodu roku lze měřit několika způsoby. Současná astronomie rozlišuje několik druhů měření délky roku:

  • 1.) Siderický (tj. hvězdný) rok. Je to doba jednoho oběhu Slunce v nebeské sféře mezi nepohyblivými hvězdami. Obsahuje 365,2564 středních slunečních dnů. Tento typ roku bere v úvahu faktor hvězd (resp. polohu Slunce vůči hvězdám), a proto je založen na nejstabilnějším orientačním bodě a navíc odpovídá biblickému: "I učinil Bůh dvě světla veliká... a hvězdy, a postavil je Bůh na klenbě nebeské... a oddělil světlo od tmy..." (Genesis 1,14-19)
  • 2.) Tropický rok - perioda průchodu Slunce mezi body jarní a podzimní rovnodennosti. Tropický rok je roven 365,2422 středních slunečních dnů. Jeho faktorem je Slunce a jeho poloha ve vztahu k Zemi. Matematický obraz tropického slunečního roku je méně stálý než hvězdného.
  • 3.) Anomalistický rok - perioda průchodu středu Slunce přes perigeu ( perihelium, přísluní ) jeho viditelné geocentrické orbity - 365,2596 dní.
  • 4.) Drakonický rok - perioda průchodu Slunce přes jeden uzel Měsíce na ekliptice ( kruh nebeské sféry, po němž prochází sledovatelný roční pohyb Slunce ) - 346,6200 dní.
  • 5.) Kalendářní rok - 365 dní v obyčejném roce, 366 dní v přestupném roce - dny jsou zde nedělitelná jednotka.
  • 6.) Měsíční rok - skládá se z 12 lunárních měsíců - 354,367 dní.

 

Hlavní znaky Juliánského kalendáře a jejich význam v praktickém životě 

Juliánský kalendář jehož rok má 365,25 dní se nalézá mezi siderickým a tropickým rokem, ale orientován je spíše na siderický, hvězdný rok. Gregoriánský kalendář, má 365,2425 dní a je orientován spíše na rok tropický. Porovnávat vzájemně jejich přesnost je tedy i z matematického hlediska  nemožné. Přesnost Juliánského kalendáře není tedy možné zkoumat měřítky tropického roku. Mezi výhody Juliánského kalendáře patří přísné řazení obyčejných a přestupných let v rytmu 3:1 a spojení a symetrie Juliánského kalendáře s kalendářem měsíčním.

 

Cyklus 28-letý, kdy se dny týdne vracejí k týmž dnům v měsíci. Cyklus 19-letý, kdy se opakují lunární fáze ve vztahu k dnům v měsíci. Paschální cyklus, čili Velký Indiktion, obsahující 532 let ( 28x19 ) opakující se cyklus, po jehož naplnění se rozložení fází Měsíce, dní v týdnu a dní v měsíci opakují. Svátek velikonoční se stává periodickým a čas v církevním životě nabývá nový, věčný rozměr.