Lunární kalendář je kalendář, ve kterém je pro měření a datování času použit takzvaný lunární kalendářní princip založený na pozorování fází Měsíce. Třebaže lunární kalendář je svou podstatou bližší globálním astronomickým cyklům, s ohledem na technologie 21. století se lunární kalendář pro praktické využití v běžném životě současného člověka příliš nehodí. Lunární kalendář určuje data významných svátků či bohoslužeb.

Historie lunárního kalendáře souvisí s rozvojem astrologie v různých částech Země 

Vlivu Měsíce na život na Zemi si všímali již staří Číňané - jedním z nejstarších astrologických systémů je astrologie čínská. První zmínky o bádání ve vztazích lidského těla a planetárních konjunkcí nalézáme ve starověkých čínských klášterech a datum jejich vzniku odhadujeme na více než 5000 let. První čínský lunární kalendář, o kterém můžeme s jistotou tvrdit, že byl lunárním kalendářem takovým, jak jej chápeme dnes, byl sestaven již v roce 2637 před začátkem našeho letopočtu, a lze se domnívat s ohledem na jeho propracovanost, že již dříve v těchto obdobích v Číně lunární kalendáře vznikaly. Lunární kalendář má tedy v Číně tradici sahající dále, než 2500 let před našim letopočtem.

Historie japonského solárního kalendáře a japonský kalendář solární

Přírodním rokem se ve starém solárním kalendáři rozuměla doba od jednoho zimního slunovratu k dalšímu, avšak zimní slunovrat nebyl začátkem slunečního roku.

 

" Nedefinuji čas, prostor, místo a pohyb, ježto jde o věci všem dobře známé. Musím pouze konstatovat, že neučení lidé si nepředstavují tyto veličiny jinak než v jejich vztahu k smyslovým objektům. A z toho pocházejí lidské předsudky... "

Sir Isaac Newton