Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Fyzika pro střední školy : Albert Einstein ( 1879 - 1955 ) - Einstein a čas

Profesor Albert Einstein | Přesný čas podle atomových hodinFyzik, matematik, nositel Nobelovy ceny za fyziku, autor Teorie relativity a Speciální teorie relativity, skutečný pacifista a autor převratných metod štěpení atomových jader. V roce 1905 publikoval čtyři převratné technické práce spolu s první částí své revoluční teorie relativity: Speciální teorii relativity. Ve svých šestadvaceti letech zveřejňuje Einstein dne 27.09 1905  jednoduše znějící rovnici E = mc2.

 

" Jak smutná je epocha, v níž je jednodušší rozbít atom než předsudek. "

 

Albert Einstein svým objevem způsobil změnu v chápání času

V době, ve které přichází na svět Albert Einstein, lidstvo znalo, resp. umělo popsat na základě matematických a fyzikálních znalostí čas pouze na základě popisů a vyjádření z hlediska matematiky; lidé v samé podstatě čas chápali zejména na základě matematických zákonitostí popsaných matematikem a fyzikem Sirem Isaacem Newtonem ( 1646 - 1727 ) - Newton je autorem "teorie fluxionů", matematického odvětví známější pod názvem matematický kalkul či matematická analýza, v níž vycházel z myšlenky univerzálního plynutí času. Lze říci, že příčinu našeho neustálého důrazu na přesné měření času lze vystopovat až k Newtonově pojmu matematicky přesného, spojitého plynutí času. Po Newtonovi se plynutí času stalo čímsi více než pouhým proudem v našem vědomí - začalo hrát zásadní roli v našem popisu fyzikálního světa; stalo se něčím, co bylo možné analyzovat s neomezenou přesností.

 

Stručná životní data fyzika Alberta Einsteina 

Einstein pocházel z německého průmyslového německého města Ulm, zde však s rodiči ztrávil jen pár měsíců. Rok po jeho narození se rodina přestěhovala do Mnichova, kde si jeho otec a strýc otevřeli malou strojírnu a elektrárnu a malý Albert se začal zajímat o fyziku, když mu byly asi čtyři. Otec mu dal na hraní magnetický kompas a chlapce údajně fascinovala skutečnost, že bez ohledu na to, kam kompas otočí, střelka stále míří na sever. V šesti letech jej matka uvedla do světa hudby, která jej díky lásce ke hře na housle doprovázela až ke konci života. V matematice byl průměrným žákem, jeho láskou se stala ve volném čase fyzika a fyzikální jevy. Studoval rovněž latinu, řečtinu a francouzštinu, se kterou spíše neúspěšně zápolil – pravděpodobně zde se zrodily fámy, že za dob studií příliš nevynikal: V roce 1895, ve věku 16 let, nesložil přijímací zkoušku na vyhlášený Spolkový technický institut v Curychu pro nezdařenou zkoušku z francouzštiny. Protože věk běžný věk pro přijetí byl osmnáct let, doporučili mu, aby pokračoval ve studiu ještě jeden rok a štěstí zkusil později. Poslechl, a vyzbrojen maturitním vysvědčením, byl pak na institut přijat a strávil tam čtyři roky studiem matematiky a fyziky. Po krátkém působení v Curychu jako učitel matematiky dostal Einstein švýcarské občanství a v roce 1902 jej zaměstnal Švýcarský patentový úřad v hlavním městě Bernu jako „technického odborníka třetí třídy ve zkušební lhůtě“, a toto zaměstnání vykonával, ač se zasloužil o neuvěřitelný pokrok v dějinách lidstva, po převážnou část svého života.
 

Albert Einstein na unikátním videu s titulky vysvětluje Teorii relativity

 
Albert Einstein na tomto unikátním videu sám vysvětluje svou převratnou rovnici | Přesný čas online podle atomových hodinRoku 1905 publikoval Albert Einstein převratné technické práce spolu s první částí své revoluční teorie relativity: Speciální teorii relativity. Einstein v nich vysvětluje bez odkazů na odbornou literaturu ve svých šestadvaceti letech jednoduše znějící rovnici E = mc2. Video si prohlédněte na serveru www.stream.cz , kde génius za pomocí středoškolské matematiky svou rovnici vysvětluje.
 
 
 

Albert Einstein formuluje středoškolskou matematikou převratný objev

 Prostá Einsteinova fyzikální formulace celé naší planetě doložila, že hmotu nepatrného objemu je možné změnit v obrovské množství energie. Vyjma jiných převratných následujících technologických pokroků lidstvo rovněž objevilo atomovou pumu, a tento fakt doslova mučil Einsteinovo svědomí po závěrečná dvě desetiletí jeho života. Einstein touto rovnicí rovněž matematicky odvodil, že hmota a energie jsou vzájemně zaměnitelné a lidé konečně přišli na to, proč Slunce září - probíhající procesy jsou jaderné reakce, při nichž se malé množství jaderné hmoty uvolňuje v podobě světla a tepla, tedy energie.
 

Albert Einstein odměněn Nobelovou cenou za fyziku za teorii fotoefektu

 V roce 1916, uprostřed první světové války, vydal druhou část své teorie relativity: Obecnou teorii relativity. V roce 1921 byl Albert Einstein odměněn Nobelovou cenou za fyziku – zejména za teorii fotoefektu, kdy prokázal, že světlo neproudí v kontinuálním proudu, ale v jednotlivých „vlnových balíčcích“, nazývaných fotony. Teorie relativity se výboru pro udělování Nobelových cen zdála příliš kontroverzní, a tak se Einstein rozhodl, že svou práci zpopularizuje: Dalších několik let za tímto účelem mnoho cestoval a jak se sám vyjádřil: „ Pískal svou písničku o teorii relativity “ ;dostal se tím na titulní stránky tisku výrokem: „ Bůh nehraje s vesmírem kostky“ - vyjádřil, že vesmír se řídí pravidly, která, možná, ještě všechna neznáme, ale můžeme je matematicky popsat. Albert Einstein, jenž byl po celý život hluboce věřícím a skromným člověkem tvrdil, že Bůh a věda jsou dva pojmy, které se navzájem nevylučují.
 

Einsteinův relativní čas změnil pohled lidstva na chápání času

V Einsteinově době již Newtonova představa času přetrvávala dvě staletí. Lidé Západu o ní pochybovali málokdy, i když se ji nikdy zcela nepodařilo zcela sladit s myšlením Východních kultur a byla samozřejmě doslova cizí  obyvatelům Ameriky, Afriky a Austrálie. I přesto je však Newtonův čas  pojmem "zdravého rozumu" tak, jak jej chápe západní obyvatelstvo - lze jej snadno pochopit. Podle Newtona existuje jeden univerzální všeobjímající univerzální čas, který jednoduše existuje. Podle Newtona čas nemůže být ovlivněn ničím, pouze plyne a pokračuje nezávisle na čemkoliv rovnoměrnou rychlostí : Jakýkoli dojem změny rychlosti plynutí času se považuje za chybné vnímání nedokonalého lidského těla - kdekoli a kdykoli, ať se pohybujete jakkoli a děláte cokoli, čas pouze neustále spolehlivě pochoduje stále stejným tempem pro každého, neomylně odkrajujíce posloupnost okamžiků skutečnosti v celém kosmu.
 

Rozdíly ve fyzikálním chápání času Isaaca Newtona a Alberta Einsteina

 Newtonův čas nás kromě jiného vyzývá, abychom čas dělili na minulost, přítomnost a budoucnost, absolutně a univerzálně : Vzhledem k tomu, že v celém vesmíru plyne společný čas a existuje v něm společné nyní - všichni pozorovatelé, ať již se nalézají kdekoli a dělají cokoli, třeba i ošklivé šedivé mužíčky na Marsu či jinde ve vesmíru, budou mít shodný názor na to, co již proběhlo a na to, co se teprve stane. Tento úhledný obraz času, definujícícho posloupnost okamžiků univerzální přítomnosti, má důležité výsledky pro podstatu skutečnosti, protože v rámci Newtonova pohledu na svět lze považovat za opravdu skutečné pouze to, co se odehrává právě teď. Mnoho lidí mimo vědecké kruhy vnímá skutečnost opravdu pouze takto, aniž by právě tento svůj postoj brali na vědomí. Na budoucnost  pohlížejí jako na dosud neexistující a dokonce ještě ani nerozhodnutou, zatímco minulost pro ně sklouzla do jakéhosi stínového stavu poloviční skutečnosti, na niž si možná lze vzpomenout, ale která je již ztracena navždy.
 

Jak rozumí problematice času a času jako pojmu dvacáté první století

Jednoduchý pohled na čas jako na cosi nepoddajného a absolutně daného je zásadně chybný. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století totiž začaly z Newtonova  pojmu univerzálního času plynout absurdní, paradoxní závěry ohledně šíření světelných signálů a pohybu hmotných těles. Během několika krátkých roků se Newtonův obraz světa dosti okázale zhroutil a strhl s sebou právě tu představu času, která odpovídá zdravému rozumu. O tuto hlubokou a dalekosáhlou změnu se svým bádáním zasloužil právě Albert Einstein.
 

Jakou má dvacáté první století fyzikální představu času ?

Vzhledem k tomu, že Einsteinův čas dále podléhal strohému dohledu fyzikálních zákonů a matematickým regulacím, psychologický účinek odstranění absolutního času byl doslova dramatický. V desetiletích následujících po Einsteinových počátečních výsledcích podnikali vědci stále hlouběji do mystérií tohoto zajímavého fenoménu. Einsteinova teorie relativity zavedla do fyziky představu času, jenž je pružný. Přestože teorie relativity zcela neobnovila starověké mystické myšlenky o čase jako v zásadě osobním a subjektivním, prožívání času pevně provázala s individuálním pozorovatelem. Nadále již nebylo možné hovořit o čase: byl zde pouze můj čas a Váš čas závislý na tom, jak se vzhledem k sobě pohybujeme. tento fakt objevený Albertem Einsteinem lze shrnout do jedné věty jednoduché podobně, jako vzorec pro výpočet energie : Čas je relativní. 
 
Sám Albert Einstein považoval svůj objev za méně významný oproti ostatním svým pracem a přiznával, že existují jisté tajemné a záhadné vlastnosti, které lze pochopit pouze duchovně a filosoficky. Albert Einstein vždy tvrdil, že Bůh a věda se navzájem nevylučují. Co je však na Einsteinově teorii tak tajemného a záhadného ?