Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Historie letního času - změna na letní čas

Letní čas, přechod na letní čas a změna letního času

K úvahám o změně času přispěla ropná krize na počátku 70. let 20. století v souvislosti s izraelsko-arabskou válkou v říjnu roku 1973, která vedla k prudkému vzrůstu cen ropy a produktů z ropy na světových trzích. 

Především tato ropná krize a nedostatek výrobků z ropy vedlo k vleklé ekonomické krizi a recesi v západní Evropě, kdy došlo například k omezování automobilové nákladní a osobní dopravy, což mělo za následek nedostatek některého zboží v částech zemí, které byly na dovozu zcela závislé. Po všeobecné dohodě tedy byl letní čas zaveden v naprosté většině evropských zemí, a to do roku 1980.

Zavedení letního času a přechod na letní čas v Evropě

Zavedení letního času však přineslo i problémy, které se postupem času ukázaly jako vleklé a  často velmi kuriozní. 

Například vláda tehdejší Spolkové republiky Německo měla zpočátku značné obavy z existence rozdílného času v obou tehdejších německých státech a také kvůli Berlínu, aby toto město nebylo rozděleno jen pověstnou zdí, ale také časovým posunem. 

Změny zimního standardního času na letní čas vyvolaly i bouři nevole

Dlouho této změně odolávalo rovněž Švýcarsko, kde lidové referendum v roce 1978 zavedení letního času odmítlo – hlavními důvody tohoto odmítnutí byla obava ze zdravotních obtíží nejen lidí, ale i zvířat. Švýcarský parlament však nakonec vzhledem k harmonizaci  dopravy s okolními státy rozhodl navzdory referendu o jeho zavedení v roce 1981.

Kdy je v České republice zaveden letní čas a od jakého data se při změně na letní čas můžeme řídit

Na konci měsíce března každého roku je v České republice vždy zaveden uměle nastavený letní čas, který je v naší zemi zaváděn pravidelně a nepřetržitě již od roku 1979. Vůbec poprvé se o zavedení letního času začalo vážně uvažovat v souvislosti s moderní industrializací, zejména se zavedením mezistátní vlakové dopravy, která si od konce 19. století vynucovala zavedení jednotného středoevropského času.

Vliv na zavedení letního času v České republice a letní čas v bývalém Československu

Pokud se týká bývalého Československa, mělo u nás velký vliv na zavedení letního času zejména počasí. Před 35 lety, tedy počátkem roku 1979 zasáhly naši bývalou republiku neobvykle silné, několikatýdenní mrazy, které způsobily značné výkyvy v dodávkách elektrické energie. Večer bývala dokonce několik hodin elektřina vypínána a mládež školou povinná mívala často „uhelné prázdniny“. Předpokládalo se pak, že posun hodin o hodinu dopředu výrazně sníží spotřebu elektřiny ve večerních hodinách, což byl hlavní argument tehdy vládnoucí KSČ. Jako další důvod byl tehdy uváděn tzv. „delší den“ při letních dovolených, což je mimochodem i jeden z nejčastějších argumentů pro zachování letního času rovněž v současnosti.

První zásahy do úpravy času přinesl první velký válečný konflikt v Evropě

První zásah do úpravy času přinesla již první světová válka. V roce 1916 zavedlo letní čas Švédsko a poté Německo a s ním i jeho spojenec Rakousko-Uhersko, čímž se toto opatření poprvé dostalo také do českých zemí.Tehdy byl zaveden letní čas v období od  1. května do 30. září. U tehdejších obyvatel si však velkou oblibu nezískal, a proto byl po skončení válečného konfliktu opět zrušen.

Druhá světová válka se na změnách letního času podepsala výrazněji, než první světová válka

Za druhé světové války byl letní čas v Protektorátu Čechy a Morava zaveden okupačními úřady, a to v letních měsících 1940-1944 v rozmezí 1. duben až 4. říjen. Hlavním důvodem byla ekonomická úvaha, motivovaná zvýšením produkce zbrojní výroby vzhledem k „prodloužení“ denního světla. Ve večerních a nočních hodinách se jako prevence před spojeneckými nálety a bombardováním zatemňovala okna, což výrazně komplikovalo tovární výrobu.

Letní čas v poválečném Československu a zavedení letního času z ekonomicko-hospodářských důvodů

V poválečném Československu se kupodivu letní čas udržel až do roku 1949 a kromě toho Československo získalo i jeden celoplanetární unikát. Vládním nařízením z listopadu 1946 byl od 1. prosince téhož roku nastaven i umělý zimní čas, kdy se hodiny, resp. Ručičky hodinek posunuly o hodinu zpět oproti středoevropskému času. Zavedení tohoto zimního času si vyžádaly především hospodářské důvody, zejména nedostatek výkonu v tehdejších typech elektráren, založených zejména na spalování tuhých paliv. Střídání letního a zimního času v evropských zemích pak skončilo na konci 40. let 20. století a pak platil následujících téměř 30 let v průběhu celého kalendářního roku standardní středoevropský – tedy zimní čas.

Oficiální datum zavedení letního času v České republice

V roce 1979 se stal oficiálním datem zavedení letního času 1. duben; v roce 1981 se ustálilo pravidlo, že letní čas bude napříště zaváděn pravidelně poslední březnový víkend a ukončen bude poslední zářijový víkend. Další změnu pak přineslo nařízení Evropského parlamentu, podle něhož od roku 1996 trvá změna letního času od konce března až do konce října.

Diskuze o zavádění letního času v České republice a letní čas jako prostředek ke zviditelnění

Zdá se, že i přes každoroční stížnosti a mnohé kontroverze se lidé u nás i v ostatních evropských zemích za posledních 35 let s každoroční existencí letního času již smířili. I když čas od času proti této skutečnosti vystoupí zejména před volbami nejeden občan a udělá ze změn času ze zimního na letní politickou diskuzi a problém, se kterým  se uchází například o zvolení do parlamentu, jako byl například ve své době známý pekař Pecka z východních Čech navzdory tomu je možno o této otázce i nadále seriozně vést debatu a přemýšlet o tom, jak by bylo možné uvést do souladu přirozený biologický rytmus člověka s ekonomickými a jinými zájmy státu.