Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

I zelenina vnímá přesný čas

Víte o tom, že i zelenina vnímá čas ? Nejen lidé totiž mají zabudoané biologické hodiny. Časem se řídí i zelenina v naší ledničce – vědci zjistili, že v různou denní dobu se vyznačuje různým složením a tedy je v různých okamžicích jinak zdravá.

Zelí vnímá čas podobně jako všechny živé organismy

Pokud by kdokoliv z nás měl říct spatra něco o zelí, pravděpodobně by ho napadlo poukázat na vysoký obsah vitaminu C, snadnou skladovatelnost či univerzální využití v rámci přípravy nepřeberného množství chutných pokrmů. Možná, že by si někdo vzpomněl i na poněkud bizarní technologický postup šlapání zelí. Určitě by však málokoho napadlo, že běžná hlávka zelí je v podstatě něco jako mrtvá živola, tedy zombie.

 Převratný objev prokázal, že zelí vnímá čas, a že si vytváří obranné látky proti škůdcům i po utržení

Aspoň toto zjistila s týmem vědců Janet Braamová z Riceovy univerzity v Houstonu, neboť prokázala, že zelí ještě dlouho po sklizni vyrábí obranné látky proti býložravcům. Syntézu obranných látek řídí střídání světla a tmy. Zelí, stejně jakko všechna stvoření, která žijí déle než jeden den, se musí vyrovnat s cyklickým střídáním noci a dne. Během dne se však nemění jen světelné podmínky, ale i teplota, vlhkost a nebo chování predátorů. Rostliny mohou na noc zavírat květy a před nepřáteli, jakým je například býložravý hmyz, se brání nejrůznějšími fintami. Kromě trnů či ochranné dužině stonků mají rostliny v oblibě i látky, které je činí v podstatě nejedlými. Jejich syntéza je však pro rostlinu velmi nákladná, takže je rostlina vyplavuje pouze ve výjimečných případech, například, když ji chce něco ukousnout, což je po většinu dne.

 Vnímání času u rostlin je velmi podobné, jako u člověka, řídí se střídáním dne a noci

Zmiňovaná vědkyně Janet Braamová společně se svým týmem však již před nedávnem zjistila, že toto rostliny skutečně dělají – zkoumané rostliny Huseníčku rolního obsahovaly více chemických látek během dne spíše než v noci, kdy je riziko ožírání hmyzem podstatně menší. Podobně se však chová i zelí a to nejen venku na některém z polí, nejen na Vaší zahrádce, ale kupodivu i doma v lednici. Zelenina v ledničce je stále živá, dýchá a spotřebovává živiny, které má v zásobě, což je důvodem, proč i po sklizni dozrává. Tým Braamové však začal zkoušet přetáčet vnitřní hodiny kousků zelí změnou rytmu střídání dne a noci, což je podobné, jako když přeletíme z Brna, kde je deset ráno do New Yorku, kde jsou čtyři hodiny v noci. Zpočátku nám změna času bude jistě činit drobné potíže, ale za několik hodin si zykneme. Ukázalo se, že denní rytmy kontrolují v zelí koncentraci obranných chemikálií označovaných jako glukosinoláty, tedy hořčičné oleje.

Vnímání času, a tedy i střídání světla a tmy by mohl mít vliv na skladování potravin 

Braamová zjistila, že pokud dostávalo zelí světlo, těchto látek bylo podstatně více než v době, kdy byla tma, přitom hladina glukosinolátů měla přímý dopad na kvalitu života zelí, třebaže se jednalo v podstatě o život posmrtný. Výzkumníci nabídli zelí v různých fázích jeho denního rytmu známému škůdci košťálové zeleniny, housenkám můry Kovosklece cizokrajného, přičemž je zajímalo co se stane, pokud se budou denní rytmy rostliny a jejího konzumenta rozcházet. Připravili proto, opět metodou třídání světla a tmy, housenky, které měly noc když mělo zelí den a naopak. Výsledek setkání s býložravcem, který měl odlišný denní rytmus byl pro zelí zničující. Oproti rostlinám, které byly se svým predátorem souladu a synchronizované, ztratily tyto druhé po útoku býložravců dvacetkrát více hmoty. K podobným výsledkům dospěli vědci i s dalšími druhy rostlin : se špenátem, s borůvkami, s hlávkovým salátem, cuketou či sladkými bramborami. Tento zajímavý objev by mohl mít samozřejmě i praktický význam : světelný rytmus by mohl sloužit jako prostředek obrany čerstvě sklizených rosstlin před různými druhy škůdců.

 Cyklus dne a noci u zeleniny by mohl mít vliv na prevenci výskytu rakoviny 

Účinek glykosinolátů na člověka - ve vysokých koncentracích mohou být dávky glukosinolátů pro člověka skutečně škodlivé. Kromě zdraví však mají tyto látky vliv i na chuť – zelenina s vysokým obsahem těchto glukosinolátů může být výrazně pálivá, nebo hořká. Účinky glykosinolátů však nejsou pouze negativní, poslední dobou se ve vědeckém světě objevují studie, které jim přisuzují protirakovinné vlastnosti. Před pěti lety bylo zjištěno, že právě tyto látky, tedy glukosinoláty, v nižších než toxických koncentracích dokáží blokovat vznik nádorového bujení v buňkách několika typů savčí tkáně. Řízeným osvětlováním zelí a další zeleniny ve skladech by se proto teoreticky dal snížit výskyt rakoviny, i když tento výsledek by byl pravděpodobně v obecném měřítku slabý.

 autor