Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Keltský kalendář - Cyklický kalendář keltský

Slunovrat a rovnodennost v keltském kalendáři - Slunovrat a rovnodennost v kalendáři starých Keltů

 

Keltové žili v hlubokém souznění s Přírodou, která pro ně byla útočištěm, chrámem i domovem a přírodě rovněž zasvětili i svůj, tedy keltský kalendář. Velký význam pro kelty měly oba slunovraty i obě rovnodennosti. Nejen, že byly spojovány s pohybem Slunce na nebeské klenbě, ale všem čtyřem významným dnům keltského kalendáře byl přiřazen i určitý druh dřeviny, stromu.

 

Jarní rovnodennost v Keltském kalendáři

 

Jarní rovnodennosti je přisouzen dub, letnímu slunovratu bříza, podzimní rovnodennosti olše a zimnímu slunovratu buk. Ovšem jejich důležitější svátky se konaly jindy. Měly však se zmíněnými oslavami hodně společného, neboť se konaly vždy za čtyřicet dní po slunovratu či rovnodennosti.

 

Samain - největší keltský svátek keltského kalendáře

 

Největší keltský svátek, jenž měl i význam jakéhosi Nového roku podle keltského kalendáře, byl 1. listopadu Samain. Staří Keltové věřili, že tento den se náš svět prolíná se světem mrtvých, a tak ve svých příbytcích zapalovali posvátné ohně, aby se duše jejich zemřelých předků mohly ohřát v jejich bývalém domově. Rovněž to byla doba příprav na zimu. Porážel se dobytek a lidé se sdružovali ve svých domovech, vyprávěli příběhy či si dokonce věštili. Patronkou tohoto svátku byla keltská bohyně Cailleach. Zbývá jen dodat, že Samain se v určité podobě dochoval do současnosti. Většina z nás jistě zná Halloween či naše Dušičky. Takže vzpomínání na naše zesnulé předky alespoň v této době je běžné i dnes.

 

Beltine - druhý nejvýznamnější svátek keltského kalendáře

 

Druhý nejvýznamnější svátek starých Keltů podle keltského kalendáře byl Beltine., který se slavil v předvečer 1. května, kdy podle keltského kalendáře končila studená polovina roku a začínala teplá. Jeho patronem byl Belenus, keltský bůh slunečního ohně a léčivých vod. Byl spojován s celou řadou nejrůznějších zvyků a obyčejů, z nichž ten nejznámější je slavnostním zapalování velkých vater, které tradičně prováděli keltští kněží – druidové. Jejich oheň byl považován za očisťující a měl chránit zdraví lidí i zvířat. I tento zvyk se dochoval až do 21. století. Ono tradiční pálení čarodějnic v předvečer 1. května není původem nic jiného, než právě tento svátek. S keltských dob pochází i další zvyk, a to stavění májek.

 

Imbolc - keltský svátek keltského kalendáře na znamení konce zimního období

 

Svátek Imbolc se slavil každoročně kolem 1. února na znamení konce zimy. Byl spojován s keltskou bohyní Brighid, jejíž znakem byl ochranný uzel. Ten se obvykle vázal ze slámy a zavěšoval nad vchod domu, jako ochrana. Další nedílnou součástí bylo i zapalování malých ohníčků, jenž měly opět ochranný význam, tentokrát před bouřkou a krupobitím. Takže ne nadarmo se do současnosti zachoval křesťanský svátek Hromnic.

 

Lugnasad - svátek starých Keltů v keltském kalendáři

 

Abychom ukončili rytmus hlavních svátků, nemůžeme zapomenout na Lugnasad, svátek, který se konal 1. srpna. Jak je podle jeho názvu patrné, jeho patronem byl Lug, bůh moudrosti a všech umění. Jeho hlavním významem byla slavnost spojená s právě dozrávajícím obilím. Tento svátek probíhal až několik dní a dal by se přirovnat k naším dožínkovým slavnostem. I tehdy druidové prováděli zajímavý rituál. Při východu Slunce slavnostně odsekli několik klasů první úrody. Ty pak položili na posvátný kámen a pronesli zaklínací formuli. Poté se zrna z tohoto obilí rozmlela a zpracovala na těsto. Z toho se pak udělala placka, jež se opekla nad ohněm a následně se rozdala všem účastníkům oslavy.

 

Stromy a význam dřevin v keltském kalendáři, tedy v kalendáři starých Keltů

 

Příroda jako Matka Zrozená byla pro Kelty alfou i omegou života. Nepromítala se jen do těchto svátků a do rovnodenností se slunovratů - Každého půl roku podle keltského kalendáře bylo rozděleno na údobí po deseti dnech, které bylo rovněž zasvěcené nejrůznějším druhům dřevin. Počínaje Samainem to byly: topol, kaštan, jasan, habr, osika, jabloň, jedle, jilm, hloh, topol, modřín, borovice, vrba, lípa, líska, jeřáb, javor a ořešák

  • 1. měsíc břízy 24. 12. – 20. 1. B-eth
  • 2. měsíc jeřábu 21. 1. – 17. 2. L-uis
  • 3. měsíc jasanu 18. 2. – 17. 3. N-ion
  • 4. měsíc olše 18. 3. – 14. 4. F-arn
  • 5. měsíc vrby 15. 4. – 12. 5. S-aille
  • 6. měsíc hlohu 13. 5 .– 9. 6. H-uath
  • 7. měsíc dubu letního 10. 6. – 7. 7. D-uir
  • 8. měsíc dubu zimního 8. 7. – 4. 8. T-inne
  • 9. měsíc lísky 5. 8. – 1. 9. C-oll
  • 10. měsíc vinné révy 2. 9. – 29. 9. M-uin
  • 11. měsíc břečťanu 30. 9. – 27. 10. G-ort
  • 12. měsíc trnky 28. 10. – 24. 11. P-eith
  • 13. měsíc černého bezu 25. 11. – 22. 12. R-uis

    Noci slunovratu a rovnodennosti byly označeny pěti samohláskami:

  • Noc bílé jedle 21. 12. A-ilm
  • Noc hlodáše 21. 3. O-nn
  • Noc vřesu 21. 6. U-ra
  • Noc bílého topolu 23. 9. E-adha
  • A ještě tajná noc tisu I-dho