Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Jocelyn Bell - Burnellová

 

Jocelyn Bell Burnellová | Přesný čas podle atomových hodinSnad jen nepříznivou hříčkou osudu o vlásek unikla Nobelově ceně za fyziku roku 1974, avšak význam jejího objevu dodnes přesahuje hranice jakýchkoliv ocenění. Sama netušila, jak dalekosáhlý význam bude pro lidské vědění její objev mít. Jocelyn Bell Burnellová je nejen ve Velké Británii jednou z nejuznávanějších osobností vědy. Vědecký život Jocelyn Burnellové byl a dosud je skutečně velmi bohatý - v letech 1991 - 1999 působila jako profesorka na Open University.

 

 "Nikdy jsem netušila, jaký dosah bude můj objev mít"

Ze života Jocelyn Bell - Burnellové

Susan Jocelyn Bellová se narodila 15. července 1943 v Belfastu v Severním Irsku. Klidné, a dá se říci idylické dětství, prožila společně s bratrem a dvěma sestrami na venkově, kde děti docházely do školy pěšky až do vedlejší vesnice vzdálené několik kilometrů. Jocelyin otec byl architektem a nadšeným astronomem, mnoho času věnoval četbě. Jocelyn jeho zálibu ve čtení sdílela, byla téměř posedlá, jak sama říká, získávat informace a přemýšlet nad nimi. Když jednou její otec přinesl knihy o astronomii, zcela se do nich pohroužila i přesto, že byly vysoce odborné. Jedenáctý rok života byl pro Jocelyn Bell-Burnellovou málem zlomový - neuspěla při zkouškách požadovaných u studentů, kteří si přáli pokračovat v dalším vzdělávání. Díky podpoře rodičů jí však bylo umožněno studium v internátní škole Mount School v Anglii, kde se později setkala i se svými sourozenci.

 

Jocelyn Bell - Burnellová a radioastronomie

Po maturitě v roce 1961 se Jocelyn Bell - Burnellová zapsala na University of Glasgow, ve Skotsku se zaměřením na fyziku a o čtyři roky později úspěšně odpromovala. Na doktorské studium odešla do Cambridge na vědní obor Radioastronomie, neboť V Cambridge měli k dispozici v daném oboru ve své době nejmodernější vybavení. V prvních dvou letech svého doktorského studia pomáhala Jocelyn při konstrukci 81,5Mhz radioteleskopu, který byl vytvořen k vyhledávání kvasarů - do provozu byl uveden r. 1967.

 

Poctivá práce přinesla velmi brzy výsledky 

Poté, co byla stavba radioteleskopu dokončena se stalo jejím úkolem analyzovat každé 4 dny data, která byla zaznamenána na 120 m milimetrového papíru jako výsledky pozorování teleskopem. Po několika náročných týdnech plných analýz neuniklo její pozornosti několik neobvyklých záznamů signálu, který se skládal z rychlého sledu měnících se pulsů. První věc, které si všimla, byl objev signálů, které nebyla schopná zcela identifikovat. Nejednalo se o odrazy, ani rušení lidského původu. Když signál přesně změřila, zjistila, že trvá 0,016 s a opakuje se každých 1,337 s. Tyto úseky záznamů zabíraly celkem přibližně 2,5 cm z celkem 121,8 m, ale Jocelyn Bellová - Burnellová i přesto, a bez pomoci výpočetní techniky, rozpoznala jejich důležitost.

 

Objev pulsarů 

Tyto jevy, kterých se do současnosti podařilo vypátrat už více jak 1200 s různými délkami pulsu, se nazývá pulsar. Pulsarem nazýváme rotující neutronovou hvězdu, která na svých magnetických pólech vysílá paprsky částic, které se pak do prostoru šíří téměř rychlostí světla. O vzniku pulzarů toho zatím mnoho nevíme, vědci se domnívají, že se jedná pravděpodobně o zbytky supernov. V době objevu prvního pulsaru však lidé tyto okolnosti ještě neznali. Byl to jev zcela nový a hledalo se pro něj teprve vysvětlení. Vysoká frekvence opakování signálu byla tak radikálně odlišná od ostatních dosud zachycených radiových signálů z vesmíru a tedy zřejmě nepřirozená svým původem, že jistou dobu panovalo podezření, zda se nejedná o vysílání signálů mimozemských civilizací. Jocelyn Bell – Burnellová nakonec zcela jednoduše tyto domněnky vyvrátila: Objevila totiž další signály pulsarů z jiných částí oblohy, a proto bylo více než pravděpodobné, že se nemohlo jednat o vysílání mimozemšťanů. Vedoucí práce Anthony Hewish o tomto objevu publikoval článek, jenž 9. února 1968 uveřejnil časopis Nature. Jocelyn Bell - Burnellovou uvedl Hewish jako spoluautorku spolu s dalšími třemi kolegy.

 

Výzkumné práce Jocelyn Bell - Burnellové 

V letech 1968 - 1982 Jocelyn Bell – Burnellová pokračovala dále ve výzkumu a věnovala se přednáškové činnosti na Southamptonské univerzitě a na University College v Londýně, avšak jednalo se o jiné obory než radioastronomie, kterou musela opustit, aby se mohla věnovat rodině. Pracovala pouze na částečný úvazek a své působiště měnila vždy podle toho, kam právě odválo zaměstnání jejího manžela.

 

Jocelyn Bell - Burnellová - významná autorita v radioastronomii  

Uznávaná vědecká autorita Sir Fred Hoyle, význačný britský astronom, za uznání přínosu Jocelyn Bell - Burnellové na objevení pulsarů bojoval a zastával názor, že by měla mít na Nobelově ceně podíl - jeho úsilí se však nesetkalo s pochopením. I když Nobelova cena Jocelyn Bell - Burnellové unikla, vědkyně nezahořkla - byla a je doposud celosvětově uznávanou autoritou v oblasti radioastronomie. Vědecký život Jocelyn Bell - Burnellové byl a dosud je skutečně velmi bohatý. Podobně jak se její manžel stěhoval za svým zaměstnáním, měnilo se i pracovní zaměření této významné ženské osobnosti. Od radioastronomie přešla k oboru geofyziky a gamma záření v Southamptonu, v Mullardu se věnovala rentgenové astronomii, později působila na Královské observatoři v Edinburghu, ve Skotsku. V průběhu let 1973 - 1976 zastávala mimo jiné i funkci editora časopisu The Observatory. Částečně se usadila až po rozpadu manželství. V období 1991 - 1999 působila jako profesorka fyziky na Open University v Milton Keynes.