Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Proroctví Svatého Malachiáše

Svatý Malachiáš, prorok, vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair  (1095-1148) působil jako mnich a následně biskup diecéze v irském Armaghu. V roce 1143 se stal v městě Derry opatem prvního cisterciáckého kláštera na irském území. Dle dochovaných zpráv měl v roce 1139 nebo 1140 během své pouti do Říma několik prorockých vidění, na jejichž základě sepsal prorocký seznam 112 budoucích papežů, kteří na Petrův stolec usednou před tím, než "bude Řím zničen a Soudce přijde soudit svůj lid".

 

Proroctví o posledním papeži

Proroctví o posledním papeži, tedy tzv. Malachiášovo proroctví, bylo vydáno poprvé v roce 1595 historikem z řádu Benediktínů, Ardnoldem de Wyon, jako součást obsahu knihy Lignum Vitæ - Strom života. Arnold de Wyon připsal autorství tohoto prorockého seznamu Sv. Malachiášovi, pravděpodobně na základě tehdy jemu dostupných dokumentů. Dle legendy byl Sv. Malachiáš roku 1139 navštívit v Římě papeže Inocence II. a za svého pobytu měl Malachiáš údajná prorocká vidění všech budoucích papežů, která zaznamenal formou kódovaných veršů. Prorocký Malachiášův rukopis byl následně uložen v papežském archívu, kde zůstal nepovšimnut až do svého znovuobjevení okolo roku 1590. Existují zdroje, včetně posledních vydání Catholic Encyclopedia, které naznačují, že proroctví je pravděpodobně zdařilým podvrhem z konce 16. století a jiné zase uvádějí, že autorem proroctví je Michel de Nostradame, Nostradamus, a Malachiášovi bylo připsáno proto, aby skutečný autor nebyl inkvizicí pronásledován.

 

Prorocký seznam stodvanácti papežů

Vlastní prorocký seznam 112 papežů je psán v latině a neobsahuje konkrétní jména - Svatý Malachiáš ve svých prorockých vizích pouze stručně popsal přídomky, které měly jednotlivé osobnosti charakterizovat. Současný papež ( 2010 ) Benedikt XVI. by podle prorockého Malachiášova seznamu měl být biskupem na Petrově stolci předposledním. Svatý Malachiáš umírá v roce 1148 v Clairvaux v náručí sv. Bernarda, jenž založil řád cisterciáků a údajně prohlásil, že prorok Malachiáš den i hodinu své smrti přesně předpověděl. Nedlouho po svém odchodu z tohoto světa byl biskup Malachiáš papežem Klementem III. (1187-1191) svatořečen.

 

Zmíněný Arnold de Wyon se proroka Malachiáše dovolává jako autora "Proroctví o velekněžích nejvyšších". Již ve své době se toto prorocké dílo setkalo se značným úspěchem, neboť proroctví byla často pozoruhodně přiléhavá.

 

Celestin II. (1143-1144). Jeho pontifikát Malachiáš shrnul slovy: "Ex Castro Tiberis" (Ze zámku na Tibeře), což lze chápat jako narážku na jeho původ z města Citta di Castello situovaném na břehu řeky Tibery v Toskánsku.  

Evžen III. (1145-1153), "Ex magnitudine montis" (Z velikosti hory). Popis se zdá být výstižný vzhledem k faktu, že se tento muž s příjmením Montemagno narodil na hradě Grammont.

Lev XI., který vládl tehdy, když se znovu objevil rukopis Malachiášových proroctví, se o něm píše, že se stane "člověkem vody". Lev XI. neseděl na Petrově stolci ani celý měsíc, čímž potvrdil svou charakteristiku - v Bibli voda znamená symbol krátkého času.

Lev XIII. - v textu proroctví se o něm hovoří, jako o "světle nebeském" - na jeho rodném erbu se nacházela kometa.

Řehoř IV. (1227-1241) neboli "Avis Ostiensis" (Pták z Ostie). Na toho se uvedené přízvisko hodí dokonale, neboť před svým zvolením byl kardinálem Ostie, přístavu nacházejícím se nedaleko Říma.

Urbanu IV. (1261-1264) odpovídá označení "Hyerusalem Campaniae". Je známo, že se narodil v Troyes v Champagni a působil jako jeruzalémský patriarcha.

 

 
Urbanu VIII. / první polovina XVII. století / prorok Malachiáš daroval devizu "Lili a růže". Odborníci tuto formulaci dávají do souvislosti s hlavními událostmi tehdejšího církevně-politického života, totiž usmíření protestantské Anglie / růže / s katolickým Francií / lilie / cestou svatby krále Karla I. Stuarta a Marie Henrietty Bourbonské.

 

Kalix III. (1455-1458), v jehož rodovém znaku byl pasoucí se pozlacený býk, má přídomek "Bos pascens" (Pasoucí se býk).

Pius VII. - "Ukradený orel" - tak hovoří o tomto papeži před staletími Malachiáš. Pod symbolem orla se skrývá francouzský imperátor Napoleon Bonaparte, který  papeže přes odpor církve uvěznil. Teprve po svržení "křesťanského Antikrista" se Pius VII. dostal na svobodu.

Pius X. (1903-1914) neboli "Ignis ardens" (Planoucí oheň) se zapsal do historie jako reformní papež. Zemřel na prahu první světové války (planoucího ohně) 20. srpna 1914.

Benedikt XV. (1914-1922) má přídomek "Religio depopulata" (Zpustošené náboženství nebo také ztráta věřících). Jedná se o zajímavé vyjádření, když uvážíme, že v té době proběhla první světová válka ve které zemřely miliony věřících a v Rusku se k moci dostali komunisté.

Pius XI. (1922-1939) byl charakterizován formulací "Fides intrepida" (Víra bez bázně). Sama podstata křesťanské věrouky se tehdy ocitla v ohrožení ze strany nastupujícího fašismu a komunismu. V Itálii se dostal k moci charismatický Mussolini a Vatikán na novou situaci reagoval mnohými ústupky. Když v roce 1935 vpadla italská vojska do Habeše, Pius XI. nejen že neprotestoval, ale dokonce ani nebránil italským biskupům vyhlásit ji za svatou. Pius XI. zemřel v únoru 1939 jen několik měsíců před začátkem druhé světové války.

Pius XII. (1939-1958) s přídomkem "Pastor angelicus" (Andělský pastýř) nastoupil do úřadu v předvečer největšího krveprolití v dějinách lidstva. Někteří historikové kritizují Pia XII. za proněmecký postoj a tiché přecházení kruté válečné reality, vyvražďování židů, apod. Sami židé však uvádějí, že Vatikán v součinnosti s biskupy zachránil přes 850 tisíc lidí židovské národnosti a nedávno byla pravděpodobně definitivně potvrzena informace, dle níž v roce 1944 pověřil Hitler generála elitních jednotek SS Karla Wolffa únosem papeže, protože ho považoval za příliš přátelského k židům. Wolff však rozkaz Vůdce odmítl vykonat a Pia XII. naopak osobně varoval.

Jan XXIII. (1958-1963) "Pastor et nauta" (Pastýř a námořník) byl před svým zvolením patriarchou v Benátkách, tedy ve městě námořníků. Na jeho popud byl svolán pro katolickou církev velice významný 2. vatikánský koncil.

Pavel VI. (1963-1978) označený jako "Flos florum" (Květ květů) měl ve svém erbu tři lilie. Předsedal druhé části 2. vatikánského koncilu.

Jan Pavel I. (1978) neboli "De medietate Lunae" (Z poloviny měsíce) byl konkláve vybrán za papeže 26. srpna 1978, když na obloze zářil přesný půlměsíc. Zemřel pouhých 33 dnů (měsíc) po svém jmenování. V letech 1937-1958 působil v diecézi Belluno (Bel Luno - Krásný Měsíc).

Jan Pavel II. (1978-2005) - "De labore solis" (Z námahy slunce), což se někdy vykládá jeho neúnavnou činností doprovázenou častými cestami do celého světa. Ještě výstižněji však působí fakt, že Karol Wojtyla se narodil během zatmění Slunce 18. května 1920. A rovněž v den jeho pohřbu 8. dubna 2005 nastalo (v jižní, střední a částečně i severní Americe) zatmění Slunce. Z astronomického hlediska v době pontifikátu Jana Pavla II. hvězda Slunce vstoupila do své agresivnější fáze vývoje - sluneční aktivita byla nejintenzivnější za posledních 1500 let.

Benedikt XVI. -  Na 111. místě ze 112. zapsaných prorockých zápisů je uvedeno vyjádření "Gloria olivae" (Sláva olivy), což by mělo být označení současného papeže Benedikta XVI. Joseph Ratzinger si své nové jméno nemohl vybrat lépe, neboť je všeobecně známo, že olivová ratolest je jedním ze symbolů sv. Benedikta z Nursie (480-543). Vyjma této skutečnosti lze vidět analogii s olivami i jinde: jednou z kongregací benediktínského řádu jsou tzv. Olivetáni, založení roku 1313 blahoslaveným Bernardem Ptolomei. 16. dubna, v den narozenin Benedikta XVI., si katolická církev připomíná smrt sv. Benedikta Josefa Labre, francouzského potulného mnicha, který v 18. století během posledních 13 let svého života navštívil všechna důležitá poutní místa Evropy. Sám Benedikt XVI. krátce po svém zvolení uvedl, že svým jménem hodlá symbolicky navázat na pontifikát papeže Benedikta XV., který vedl církev v neklidných dobách 1. světové války. Připomenul i postavu svatého Benedikta z Nursie a vyznal se z toho, že jej jako svého přímluvce v modlitbách prosí o pomoc. Je velmi zajímavé, že se zde objevuje právě souvislost s válečným obdobím. Holubice s olivovou ratolestí je nejznámějším symbolem míru, který však bude po skonu Benedikta XVI. dle Malachiášových proroctví velmi dramaticky přerušen. 

Poslední papež

Poslední 112. zápis v seznamu papežů se od ostatních odlišuje tím, že nenese žádné označení. Autor své proroctví zakončil tímto konstatováním: "Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci "Petrus Romanus" (Petr Římský), který bude pást své stádce uprostřed mnoha soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a nejvyšší Soudce bude soudit svůj lid.