Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Velikonoce - datum velikonoc, tradice velikonoc, dekorace a výpočet data velikonoc

Velikonoce a velikonoční kalendář, tradice Velikonoc, dekorace na Velikonoce a velikonoční svátky patří k oblíbeným činnostem v období tradičních křesťanských svátků nejen v České republice, ale samozřejmě i v Evropských zemích. Velikonoce jsou svátky, jejichž datum se řídí podle Gregoriánského kalendáře, a který určuje data slavení Velikonoc, jako nejvýznamnějšího svátku. 

 

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2010 - 04.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2011 - 24.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2012 - 08.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2013 - 31.03 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2014 - 20.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2015 - 05.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2016 - 27.03 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2017 - 16.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2018 - 01.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2019 - 21.04 - velikonoční neděle

Datum kdy slavíme velikonoce v roce 2020 - 12.04 - velikonoční neděle

 

Velikonoce a stanovení data Velikonoc samozřejmě souvisí s kalendáři. Gregoriánský kalendář, který počítá letopočet od údajného roku Kristova narození, a který používají evropské země, v porovnání s dříve užívaným kalendářem juliánským zavádí složitější pravidlo o přestupných rocích. Avšak nejen přestupné roky komplikují výpočet data Velikonoc a stanovení data Velikonoc

Lze výpočet data Velikonoc a stanovení data Velikonoc, jako jednoho z křesťanských svátků konfrontovat s astronomickými výpočty ?

Některé významné události vylíčené v Bibli lze konfrontovat s astronomickými výpočty a poznatky. Především jedno z nejvýznamnějších znamení, totiž Betlémskou hvězdu, popisanou ze začátku II. kapitoly Evangelia Svatého Matouše. Navzdory častému zobrazování betlémské hvězdy jako komety s chvostem, téměřn jistě se o kometu nejednalo. Vlasatici nad Betlémem totiž prokazatelně poprvé namaloval italský malíř Giotto di Bondone na základě skvělého zjevu komety, kterou pozoroval v roce 1301, a toto grafické znázornění již události jaksi zůstalo "přišito".

Mnoho astronomických i astrologická znamení hovoří ve prospěch druhého návratu Ježíše Krista

Dnes víme, ať již hovoříme přímo o Velikonocích či obecněji, že se jednalo o realistické znázornění chování periodicky se vracejícího tělesa, které nyní již dobře známe jako Halleyovu kometu. V období, kdy se lámal letopočet byla Halleyova kometa v přísluní v roce 12 BC, tedy řadu let před Kristovým narozením - tedy prvním důvodem, proč vlastně Velikonoce slavíme. Nelze však zcela vyloučit, že mohlo jít například o kometu neperiodickou, tedy takovou, která se v okolí planety Země nevyskytuje často. V současné době se však zdá být pravděpodobnější  možnost, že by v oné době vzplanula na obloze nova nebo supernova.

Výpočet data velikonoc a Velikonoce v současné době řídíme podle astronomických a astrologických událostí

Většina astronomů i moderních astrologů současnosti se kloní k názoru, který poprvé vyslovil Johannes Kepler - že totiž šlo o významnou konjunkci planet. Protože však jsou Velikonce svátkem Kristova zmrtvýchvstání, je důležité vědět, kdy se narodil a kolika se dožil let zde na Zemi. Při astrologické konjunkci je úhlová vzdálenost planet při jejich zdánlivé cestě oproti hvězdnému pozadí nejmenší, což činí tyto jevy z hlediska astrologie naprosto unikátní. Taková konjunkce planet by mohla být právě oním úkazem, který dnes popisujeme jako Betlémskou hvězdu.

Výpočet velikonoc a výpočet data velikonoc úzce souvisí s astronomickými událostmi 

Konjunkcím planet připisuje velkou váhu právě astrologie, která byla tehdy s astronomií nerozlučně spjata. V roce 2012 dojde k unikátnímu přírodnímu úkazu a zdá se, že bychom skutečně měli být připraveni. Mudrci od východu byli tedy nejspíše astrology, kteří tímto způsobem vykládali "znamení na nebi", a konjunkce je přiměla k cestě do Betléma. Kepler vypočítal, že v r. 7 př.n.l. došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb.

 Datum Velikonoc a výpočet data Velikonoc se lidé snaží upřesnit a stanovit přesné datum Velikonočního svátku

Výpočty za použití počítačů Keplerovu studii potvrdily. K výrazné konjunkci Jupiteru a Saturnu došlo 29. května, 30. září a 5. prosince zmíněného roku a úhlové vzdálenosti obou těles se zmenšily na 1° , což jsou přibližně dva průměry Měsíce - jednalo se o neobyčejný úkaz. Podle těchto indicií se Kristus narodil koncem léta či na podzim r. 7 př.n.l. , ve shodě se zmíněnou chybou ve výpočtu opata Dionysia.

 Úhlové přiblížení planet, tedy unikátní konjunkce nebeských těles, kterou bylo možné pozorovat při narození Krista by měla značit Druhý příchod Krista, neboť astrologicky i matematicky jsou všechna data shodná  

Pro pozemského pozorovatele obě planety zcela splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná "hvězda". Poznamenejme, že v osmém měsíci tohoto roku se všechny tehdy známé planety s výjimkou Saturnu setkaly v souhvězdí Lva. Právě tyto konjunkce jsou znázorněny v Nostradamově nové nalezené knize a tato data jednoznačně hovoří ve prospěch tragedie, která postihne celé lidstvo. Tato alternativa však přináší více nesnází v potřebné synchronizaci ostatních historických reálií, což snižuje její věrohodnost. 

Pro výpočet data Velikonoc a stanovení data Velikonoc je důležité i stanovení data Kristova ukřižování 

Posledním astronomicky zařaditelným biblickým údajem je datum Kristova ukřižování. V té době se Židé řídili lunárním kalendářem a datum Velikonoc určovali podle okamžiku prvního jarního úplňku. Začátek lunárních měsíců byl definován prvním zpozorováním Měsíce na večerním soumrakovém nebi. Tak lze rekonstruovat data, kdy byly slaveny Velikonoce v době, kdy římským místodržícím pro oblast Judeu byl Pontius Pilatus, tedy v letech 26 - 36 n.l., přičemž nejpravděpodobněji ukřižování spadá do let 29 - 33 n.l.

 Správným určením data Velikonoc a výpočtem dne, na který připadá Velikonoční pondělí a Velký pátek se zabýval i významný matematik Isaac Newton

Isaac Newton, fyzik a matematik, který objasnil záhady gravitace, se rovněž zabýval Velikonocemi a stanovením správeného data Velikonoc. V roce 1733 nabídl  Newton na základě svých výpočtů i jiné alternativy pro oslavu Velkého pátku: 7. dubna roku 30, 3. dubna roku 33 a 23. dubna roku 34, přičemž poslední možnost považoval za vůbec nejpravděpodobnější. Newtonovy výpočty se zdají být ve shodě s líčením evangelií, a lze tedy podle shodného mínění historiků astronomie právě toto datum považovat za den Kristova ukřižování. Znamená to, že Kristus zemřel na kříži nikoliv ve věku 33, ale ve věku 40 let.