Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Velký pátek a tradice Velkého pátku

Velký pátek je nejvýznamnějším svátkem v roce

Velký pátek je nejen pro věřící
křesťany významným dnem, dnem kdy vzpomínáme na smrt Kristovu, smrt člověka, pro jiné Boha, Božího syna či proroka, který svým učením založil novou kulturu; nový systém chápání Boha. Boha, který již není tím ukrutným vládcem, starozákonní
přísnou podstatou ve smyslu „oko za oko, zub za zub“, ale Bohem novým, odpouštějícím, konajícím pro své Stvoření jen dobré, pokud dobré koná.

Velký pátek je prvním dnem velikonočních třídenní  tridua

Velký pátek je nejvýznamnějším dnem v roceVelký pátek je prvním dnem velikonočních třídenní, tedy tridua, dnů, kdy si připomínáme smrt Ježíše Krista na kříži. Velký pátek, ač se někdy nazývá smutným lítostivým či slzavým, není dnem, kdy by lidé měli být smutní či plakat pro utrpení. Velký pátek je dnem, kdybychom se měli zamyslet nad smrtí Krista na kříži, významem Jeho smrti a významu víry v Krista jako Spasitele vůbec. Podle starodávné tradice nekoná církev o Velkém pátku eucharistii, kdy základním prvkem liturgie Velkého pátku je hlásání slova. Samotný obřad se skládá ze tří částí, kdy jako první přichází bohoslužba slova se třemi čteními, mezi nimiž jsou i pašije.

V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije

V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije velmi často dramaticky nebo hudebně zpracované. Obřad pokračuje přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí atd. Vrcholem obřadů je pak uctívání kříže. Mše svatá se neslouží a tak ve výzdobě chybí kříž svícny,
pokrývky oltáře. Na Velký pátek církev předepisuje půst, zejména pak zdrženlivost od masa; na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

V minulosti se hrávaly ve větších městech a na vesnicích divadelní pašijové hry

V minulosti se hrávaly ve větších městech a na vesnicích divadelní pašijové hry, často z autorství místních umělců, kdy hlavním tématem byly události posledních dnů z života Krista, následně Jeho zmrtvýchvstání. Často se v rámci pašijových her do programu vloudily i komické kousky, zejména v souvislosti s proradným Jidášem, který Krista zradil. Lidové tradice vyprávějí rovněž o magické moci Velkého pátku, kdy se údajně otevírají ve skalách poklady. Tyto poklady
údajně označovalo malé světýlko nebo kapradí, které zářilo či kvetlo.

Na Velký pátek bylo rovněž tradicí jít ještě před východem sluncem k potoku

Na Velký pátek bylo rovněž tradicí jít ještě před východem sluncem k potoku pro omytí celého těla proto, aby se nemoc po celý rok tělu vyhnula; jednou z tradic je rovněž lovení kamínků v potoce ústy, kdy ulovený kamínek byl následně levou rukou odhozen za hlavu. Toto „kouzlo“ mělo zabezpečit, že se člověku vyhnou zubní onemocnění.

Lidové tradice na Velký pátek

Protože se nesloužila mše, velmi často na vesnicích na Velký pátek patřil tento den i dětem. Zvony z kostela byly nahrazeny řehtačkami, které ohlašovaly ranní i večerní klekání. Na mnoha místech se na Velký pátek jedla čočka, aby přinesla do stavební peníze, rovněž se v tento den nemělo nic půjčovat, neboť tato věc by mohla být očarovaná. Na Velký pátek ženy nepraly prádlo, neboť namáčení ve vodě znamenalo znehodnocení krve Kristovy.

Velký pátek je dnem, který se odpradávna setkává s úctou

Velký pátek je dnem, který se odpradávna setkává s úctou jak mezi věřícími, tak i mezi nevěřícími – slavnostní duch tohoto dne prostupuje celá staletí ve všech zemích, které ovlivnila myšlenka lásky a bratrství mezi lidmi založená na křesťanském základě. Kristova smrt ovlivnila výtvarné umění natolik, že z tradice povstal vlastní motiv výtvarného umění „Ecce Homo“ spočívající ve znázornění zbičovaného a trny korunovaného Ježíše Krista. Tato znázornění jsou zpravidla buď malířská , nebo sochařská, kdy tato slova znamenají „Ejhle, člověk“. Tato slova údajně pronesl podle Janova evangelia Pilát Pontský k davu, kterému zmučeného Ježíše nechal ukázat v narážce, že Kristus “Bohem na Zemi či Božím synem“ není.