Přesný čas | Přesný čas online | Atomové hodiny | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Kalendáře | Astronomie

Online přesný čas podle atomových hodin v ČR | Hodiny online | Přesný čas ve světě | Časová pásma | Proroctví

Vážíme si Vaší důvěry a děkujeme Vám za návštěvu.

Jako vzdělávacímu projektu financovanému pouze ze soukromých zdrojů nám dovolte, abychom Vás požádali o jakýkoliv, i drobný příspěvek na provoz.

Číslo účtu: 260 116 00 17 / 2010

IBAN: CZ2320100000002601160017

BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Účet není transparentní. Všem zašleme rádi aktuální výpis z bankovního účtu na vyžádání.

DĚKUJEME VÁM !

Zimní čas a návrat k zimnímu času

Zimní čas - každoroční přechod na zimní čas

Zimní čas v každém roce není výjimkou; cyklicky se opakující změny času z letního času na zimní Každoročně se setkáváme v poslední říjnovou neděli s přechodem letního času na čas tzv. Zimní. Který čas je tedy skutečně ten správný ? Samozřejmě je správný zimní čas – letní čas je pouze, a v dnešní technologické době, snad již jen „přežitkem“, který lidem umožňuje trávit více času s rodinou či volnočasovými aktivitami.

Jaký čas je tedy správný - zimní čas nebo letní čas ?

Zimní čas - každoročně poslední víkend v říjnu přecházíme na správný, zimní časKaždoročně se u nás „uměle“ posouvá dvakrát za rok ručička hodin. Na konci října to bývá o hodinu zpět a naopak v březnu při přechodu na letní čas o hodinu dopředu, kdy tímto způsobem se čas mění i v mnoha dalších zemích na celém světě. Do roku 1996 nepřicházela změna letního času na zimní čas v říjnu, ale již v září. Právě po roce 1996 jsme se připojili po vzoru Evropské unie k trvání letního času v délce sedmi měsíců. Středoevropský nebo jinak řečeno zimní čas je ten „správný“. Shoduje se totiž s rozložením času na naší planetě podle poledníkových pásů. Pásmový čas většinou zaujímá šířku 15 stupňů, na mnoha místech ale jeho hranice kopíruje hranice státních útvarů.

Důvodem pro zavedení letního, resp. návrat k zimnímu času je ekonomická výhodnost

Hlavním důvodem pro zavedení letního, resp. návrat k zimnímu času je údajná ekonomická výhodnost zavádění letního času, tedy času, který je o hodinu posunut vůči času pásmovému, tedy vůči času zimnímu. Někteří odborníci tvrdí, že lidé si tak více užijí denního světla a těch obyvatel států, kterých se změna na zimní resp. letní čas týká a kteří vstávají před východem slunce je o poznání méně. Jedna z mnoha studií tvrdí, že změna času ušetří půl procenta spotřeby energie, odpůrci letního času však naopak tvrdí, že se žádná energie neušetří. „Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu přibližně jednoho procenta."

První zmínku o změně času ze zimního na letní nalezneme v díle Benjamina Franklina

Jako první předchůdce zavedení letního času se považuje americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel, jeden z vynálezců bleskosvodu, Benjamin Franklin ( 1706 - 1790 ), který napsal pro časopis Journal of Paris ironický dopis, ve kterém popisuje svůj nápad, aby lidé dříve chodili spát a zároveň i dříve vstávali čímž by efektivněji využívali denního světla, čímž by automaticky docházelo k úspoře svíček. 

V České republice se změna času drží téměř pravidelně od roku 1979

Posouvání ukazatelů ( rafiček ) na hodinách se datuje do období první světové války v roce 1916, kdy byla zavedena ve Švédsku, Rakousku-Uhersku, Velká Británii a Německu. V období první republiky od roku 1918 nebyl letní čas používán. Na další dva roky byl poté zaveden 1. dubna 1940 v Protektorátu Čechy a Morava. Vytrvale se u nás drží letní, a tedy i zimní čas od roku 1979. 

Změna  na letní čas je záležitostí pouze zemí mírného pásma

Letní čas je samozřejmě záležitostí pouze zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka dne v letním a zimním období natolik neliší a naopak v polárních oblastech naopak trvá noc v podstatě půlrok, takže změna na letní čas tudíž v obou oblastech nemá reálného smyslu. V některých zemím byl letní čas dokonce i zaveden, avšak následně byl zrušen, což je příklad velké části Austrálie Číny, Indie či Venezuely. Naopak nikdy nebyl letní čas zaveden v zemích tropického pásma, tedy ve valné části Afriky.

Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu. Podle pravidel Evropské unie se letní čas používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.